Americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Joavem Galantem jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě. Zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny ve způsobu vedení války. Podle Galanta má izraelská armáda skutečně v plánu postupně přejít na novou fázi operací, která obyvatelům Gazy zřejmě umožní vrátit se nejprve na sever tohoto pobřežního pásu.
„Mohu vám říci, že brzy budeme schopni přesně rozlišovat mezi různými oblastmi v Pásmu Gazy,“ řekl Galant na společné tiskové konferenci po jednání se šéfem Pentagonu v Tel Avivu. „V každé oblasti, kde dosáhneme svého cíle, budeme moci postupně přejít do další fáze a začít pracovat na návratu místního obyvatelstva,“ řekl Galant. „To znamená, že toho půjde dosáhnout dříve spíše na severu než na jihu.“
Austin prohlásil, že podpora Spojených států Izraeli a jeho práva na sebeobranu zůstává „neotřesitelná“ a že Hamás už nikdy nesmí být schopen zaútočit. Se svým izraelským protějškem nicméně obsáhle hovořil o potřebě přechodu na „chirurgičtější“ vojenské operace s nižší intenzitou a také o nutnosti lepší ochrany civilistů na bojišti a zajištění humanitární pomoci v oblasti.
„Pokud jde o časový rozvrh (intenzity bojových akcí), je to operace Izraele, nejsem tu, abych diktoval harmonogram nebo podmínky,“ řekl Austin na tiskové konferenci. „Budeme ale nadále naléhat na ochranu civilistů během konfliktu a na zvýšení přísunu humanitární pomoci do Gazy,“ dodal.
Nové palestinské vedení
Galant na tiskové konferenci řekl, že Hamás nebude mít nad Pásmem Gazy kontrolu a už nikdy nebude moci vážně ohrožovat Izrael, který si vyhrazuje právo takovou hrozbu kdykoli eliminovat. Dodal však, že ani Izrael nebude mít nad touto oblastí žádnou civilní správu a že k tomu vytváří prostor pro palestinské partnery, kteří nejsou nepřáteli židovského státu.
Austin s izraelskými představiteli jednal také o tom, že by měli přijmout naléhavá opatření pro stabilizaci situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, a znovu upozornil na útoky extremistických osadníků proti palestinskému obyvatelstvu. Ty podle něj „musí skončit a ti, kdo se dopouštějí násilí, musí být pohnáni k odpovědnosti“. Americké ministerstvo zahraničí na začátku prosince oznámilo, že proti radikalizovaným osadníkům, kteří se na Palestincích dopustili násilí, uplatní vízová omezení.
Izraelská operace v Pásmu Gazy je odvetou za brutální útok Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž islamisté povraždili na 1200 lidí a na 240 dalších zajali. Izraelská armáda odpověděla intenzivním bombardováním Pásma Gazy a koncem října pak zahájila pozemní operaci. Ta se nejprve soustředila jen na severní část pásma, ale později se rozšířila i na jih, kam se mezitím evakuovaly ze severu statisíce civilistů.
Izrael čelí sílícímu mezinárodnímu tlaku, a to poslední dobou i ze strany Spojených států, aby se při svých operacích více snažil omezovat ztráty mezi civilním obyvatelstvem. Tel Aviv tvrdí, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a svou infrastrukturu záměrně umísťuje do škol, mešit či nemocnic. Válka v Gaze si na straně Palestinců vyžádala podle Hamásu už 19 453 mrtvých a přes 52 tisíc zraněných.
