Izrael povolá kvůli ofenzivě v Gaze 60 tisíc záložníků

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků, informovala agentura AFP. Podle serveru The Times of Israel (ToI) záložníci dostanou nejméně dva týdny na to, hlásit se do služby, a ne všichni se budou podílet na operaci ve městě Gaza, někteří nahradí izraelské jednotky v jiných částech fronty.

Na šedesát tisíc rezervistů má být povoláno v několika vlnách, napsal také server ToI. Asi čtyřicet až padesát tisíc se bude muset hlásit do služby 2. září. Další pak v listopadu a prosinci a zbytek v únoru a březnu příštího roku.

Už dříve tento měsíc izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán obsazení města Gaza, což vyvolalo silnou kritiku ze zahraničí kvůli obavám o další zhoršení už tak katastrofální humanitární situace civilistů.

Ve městě Gaza podle ToI nyní žije na 800 tisíc lidí, mnozí v domech poškozených bombardováním, s nímž začala izraelská armáda v říjnu 2023 v odvetě za útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Proti plánu na obsazení města Gaza protestují v posledních týdnech také mnozí Izraelci, kteří se obávají o životy rukojmí, která zadržuje Hamás.

Ofenziva bude rozdělena do několika fází

Ofenziva do města Gaza má mít podle serveru ToI několik fází. V té první mají být vydávány evakuační výzvy pro civilisty, poté hodlá armáda město obklíčit a následně postoupit do jeho centra. Přípravná fáze operace už podle armády začala, a to ofenzivou na předměstích Gazy.

Armáda rovněž uvedla, že zahájila budování humanitární infrastruktury na jihu Pásma Gazy, kam se má přesunout zhruba milion lidí z města Gaza a jeho okolí. Na jihu má být zřízeno také víc distribučních středisek a nejméně dvě polní nemocnice, o jejichž vytvoření jedná armáda s mezinárodními organizacemi, napsal server ToI s odvoláním na zdroj z armády.

Obnoven má být rovněž provoz v Evropské nemocnici ve městě Chán Júnis, na niž armáda židovského státu zaútočila letos v květnu, protože ji Hamás podle ní využíval jako velicí středisko. Při úderu na tuto nemocnici Izraelci zabili Muhammada Sinvára, který byl od loňského října lídrem Hamásu v Pásmu Gazy.

Kac jednal o plánu obsazení města Gaza s armádními špičkami včetně náčelníka generálního štábu Ejala Zamira v úterý a plán schválil navzdory tomu, že Hamás v pondělí uvedl, že souhlasí s novým návrhem dohody o příměří, který vypracovali zprostředkovatelé dohody mezi Izraelem a Hamásem, což jsou Katar, Egypt a Spojené státy. Jeruzalém v reakci uvedl, že „odpověď Hamásu zkoumá“.

Server ToI také napsal, že pokud by byla dohoda o příměří uzavřena, plán na obsazení města Gaza by se pravděpodobně neuskutečnil.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...