Izrael zdvojnásobí počet svých osadníků na Golanských výšinách, oznámil premiér Bennett

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Bennett v neděli předsedal vládní schůzi, která se konala mimořádně v kibucu Mevo Hama na Golanech. Řekl, že si plán rozšíření osadnické populace vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst. 

Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z izraelských osad na Golanských výšinách. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde mají vzniknout 4 tisíce domů.

Sýrie a Izrael jsou technicky ve válečném stavu a Golanské výšiny jsou pro oba státy významným strategickým územím. Zvedají se nad izraelskou Galileou, jsou významným zdrojem vody a východištěm tras do Damašku. Golany se rozkládají na rozloze 1800 kilometrů čtverečních, z nichž Izrael anektoval 1200.

Jedna z osad je „Trumpova“

Minulý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z osad na Golanech.

Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích dosud neschvaloval. Sýrie považuje usídlování Izraelců na Golanech za ohrožení své svrchovanosti.

„Je samozřejmé, že jsou Golanské výšiny izraelské,“ řekl na nedělním jednání vlády Bennett s poukazem na význam Trumpova rozhodnutí a na to, že jeho nástupce Joe Biden „nehodlá tuto politiku měnit“.

Nynější americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru řekl, že jsou Golany „velmi důležité pro bezpečnost Izraele“, ale že „otázky legality jsou jiného druhu“.

Ochrana před Íránem a jeho spojenci

„Toto je naše chvíle, chvíle Golanských výšin. Po dlouhých letech nečinnosti s ohledem na rozsah osad je dnes naším cílem je zdvojnásobit,“ řekl Bennett.

Spojenci jsou podle něj k izraelským plánům s Golanami vstřícnější nyní také kvůli dlouhé válce v Sýrii. Izrael delší dobu tvrdí, že si musí udržet kontrolu nad Golanami, aby si zajistil ochranu před Íránem a jeho spojenci působícími v Sýrii.

Bennett musel z vládní schůze odejít předčasně, protože dostal zprávu, že jeho dcera má pozitivní test na koronavirus. Uchýlil se domů do izolace, i když měl první rychlý test negativní. Jeho čtrnáctiletá dcera má za sebou očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...