V Tel Avivu protestovaly stovky tisíc Izraelců

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Část izraelské veřejnosti vládu dlouhodobě kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění zbývajících padesáti izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý po téměř třech hodinách ukončil své zasedání, aniž projednal návrh dohody na příměří v Pásmu Gazy, píše ToI. S návrhem vypracovaným katarskými a egyptskými vyjednavači a vycházejícím z dřívějšího amerického návrhu odsouhlaseného Izraelem souhlasil Hamás minulé pondělí.

Na nový návrh, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a s vydáním osmnácti mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů, však židovský stát odpověď dosud nepředal.

Podle nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele vyjednavači přinutili Hamás souhlasit s 98 procenty toho, co vyžaduje izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael na to nijak neodpověděl. „Slyšíme jen, že Netanjahu chce něco jiného,“ citovala egyptského činitele izraelská stanice Channel 12.

Egyptští činitelé podle stanice svým izraelským protějškům vyjádřili „zklamání, frustraci a naštvanost“ z toho, že židovský stát na návrh odmítá odpovědět. Podle úterního prohlášení katarského ministerstva zahraničí je nyní na Izraeli, aby konal, nicméně se zdá, že dohody nechce dosáhnout, píše ToI.

Izraelská armáda zároveň chystá obsazení města Gazy a okolí, kde Hamás možná drží některá rukojmí, což ale zvyšuje obavy o jejich život.

„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu“

Po uzavření dohody o příměří, které by umožnilo návrat rukojmí, volají protestující po celém Izraeli. „Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než osmdesát procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmí,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.

Na náměstí v Tel Avivu, přejmenovaném během této války na Náměstí rukojmí, organizátoři akce postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmí zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu postavili dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se posadilo také několik přeživších holocaustu.

„Víme, co je holocaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holocaustu Šulamit Rudniková.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas podle deníku Ha'arec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí – a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.

Někteří příbuzní rukojmí i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmí držena. Ustoupit od něj kabinet nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmí.

Shromáždění před domy ministrů

Úterní protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 teroristický Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmí.

V Pásmu Gazy zůstává na pět desítek rukojmí, jen zhruba dvacet jich je podle poznatků tajných služeb naživu. Panují ale obavy, že počet živých rukojmí by nakonec mohl být ještě nižší. V minulých týdnech média zveřejnila záběry a snímky některých z nich, z nichž byl patrný jejich křehký zdravotní stav.

Současná válka, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, začala útokem Hamásu na izraelské území 7. října 2023, kdy teroristické hnutí uneslo zhruba 250 lidí, dalších 1200 bylo podle místních úřadů zabito. Izrael podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabil zhruba 62 700 lidí, většinově civilistů. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...