Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Ještě v únoru vedli spokojený život. Pak se ale Hizballáh rozhodl připojit do války s Izraelem na straně Íránu. A na ně zase po roce a půl začaly v jižní šíitské části Bejrútu padat izraelské pumy. Už druhý měsíc bydlí v někdejším kabinetu školy narychlo přeměněné na uprchlické centrum.
„Co se týče toho příměří, nevěříme jim. Izraelcům nevěříme. Pořád říkám, že pokud se vrátíme zpět, najednou může jejich letectvo zaútočit,“ obává se jeden z vysídlených obyvatel Dahíje Mahmúd Husajn Hamíja.
Na 110 tisíc uprchlíků žije v improvizovaných prostorách. Tisíce nejchudších přespávají v parcích a na ulici. Často jim dochází jídlo, hygienické potřeby, peníze. To vše v zemi neustále se potácející na hraně bankrotu. Chybějící pomoc úřadů suplují humanitární organizace. Třeba ADRA – i z peněz českých dárců – rozdává potravinové karty.
„Máme kartu pro každou rodinu, podle počtu členů. Můžeme s nimi nakupovat v místním obchodě,“ popsal uprchlík z libanonského jihu Mohammed Tlais. Podle krizového koordinátora organizace ADRA Allana Zamera mohou jít lidé s potravinovou kartou do blízkého uprchlického tábora a nakoupit si základní potraviny a hygienické potřeby. „Pomohli jsme takto asi čtyřiceti rodinám, které zůstávají v místním útočišti,“ shrnul Zamer.
Šíitští uprchlíci zvyšují náboženské napětí
Aktuálně roste obava, že se provizorium může protáhnout na měsíce nebo roky. Izrael dál systematicky bourá domy v okupovaném libanonském příhraničí. A podle některých plánů chce v nárazníkové zóně zůstat. Naposledy ji držel 18 let. Lidé jako Mahmúd se tak nemají kam vrátit.
Válka vyhnala z domovů přes milion lidí, hlavně šíitů z jihu a jižních předměstí Bejrútu. Jejich přítomnost jinde v metropoli zvýšila náboženské napětí. Ve čtvrti Karantína u bejrútského přístavu například musely úřady po odporu místních zrušit plánované centrum pro vysídlené – proti se postavili i křesťanští politici s odkazem na bezpečnostní a sektářské obavy.
Křesťanští maronité a většina sunnitských muslimů vyčítá šíitským přívržencům Hizballáhu, že zemi znovu zavlekli do války. Tak jako mezi lety 2023 a 2024. Náboženské rozdělení šestimilionové země opět ještě víc zhoršuje neukončený ozbrojený konflikt.
