Izraelské údery na severu Gazy zabily podle úřadů téměř sto lidí

Téměř sto lidí zahynulo od půlnoci při izraelských úderech na severu Pásma Gazy, uvedla podle stanice BBC místní civilní obrana. Agentura AP píše o nejméně 93 mrtvých. Stovky dalších Palestinců byly podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zraněny. Izrael v posledních dnech útoky výrazně zintenzivnil. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.

Izrael uvedl, že pokračuje ve svých operacích proti ozbrojencům v Pásmu Gazy a že za uplynulý den zasáhl 150 cílů, včetně vojenských objektů, a že na severu pásma zlikvidoval několik ozbrojenců na pozorovacím stanovišti.

Nejmenovaný izraelský představitel, který neměl povolení hovořit s médii, AP sdělil, že páteční údery jsou přípravou na širší operaci a že jsou pro Hamás vzkazem, že tato operace začne brzy, pokud nepřistoupí na dohodu o propuštění rukojmí. Těch v Pásmu Gazy podle AP zůstává asi 58, přičemž se předpokládá, že naživu jich je asi jen 23.

Izraelské noční údery v různých částech pásma podle agentur zasáhly mimo jiné předměstí Dajr Balahu a město Chán Júnis v centrální a jižní části Pásma Gazy. Podle palestinské agentury WAFA útočila izraelská armáda ve městě Bajt Lahíja a uprchlickém táboře Džabálija na severu pásma.

Podle svědků z Bajt Lahíji izraelská armáda podnikla nálety, dělostřeleckou palbu a dronové útoky. Záchranné práce komplikuje rozsáhlá destrukce silnic a cest, která sanitním vozům ztěžuje přístup na místa úderů.

BBC: Izrael omezil přístup novinářů do Gazy

Zpravodajský server BBC poznamenal, že jeho zpravodajství se nyní z velké části zakládá na výpovědích svědků a prohlášeních z oficiálních zdrojů, jelikož Izrael výrazně omezil přístup novinářů do Pásma Gazy. Izraelská armáda podle BBC kontroluje celou pozemní hranici s Gazou a hraniční přechody. Zahraničním novinářům vstup není umožněn, ačkoliv se dříve do pásma mohl dostat omezený počet zahraničních žurnalistů v doprovodu izraelské armády.

Mnoho palestinských novinářů z Pásma Gazy nadále informuje, ale při práci jich podle BBC bylo více než dvě stě zabito při izraelských úderech. Izrael tvrdí, že na novináře necílí a že se vždy snaží zabránit civilním obětem na životech. Zároveň ale viní Hamás, že využívá obyvatele Pásma Gazy jako lidské štíty, a tvrdí, že někteří novináři s Hamásem spolupracují nebo na něj mají vazby.

Do pásma je podle BBC umožněn vstup omezenému počtu humanitárních pracovníků a zdravotníků, ti jsou ale zejména na jihu, nikoliv na severu, který je považován za příliš nebezpečný.

Agentury OSN a mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na snižující se schopnost nemocnic v Pásmu Gazy poskytovat odpovídající, nebo dokonce i nutnou zdravotní péči, a to v důsledku trvající izraelské blokády. Izrael totiž od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouhodobě tvrdí, že v oblasti je zdravotnického materiálu i potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.

„Mnoho lidí hladoví,“ prohlásil Trump

Mnohé mezinárodní organizace však varují před rizikem propuknutí hladomoru s tím, že již nyní velká část populace Pásma Gazy trpí akutní podvýživou. Hlad Palestince v pásmu sužuje i podle amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Sledujeme Gazu. A postaráme se o to. Mnoho lidí hladoví,“ řekl Trump novinářům v Abú Dhabí, kde v pátek zakončil svou čtyřdenní návštěvu států Perského zálivu.

Nahrávám video

Izraelské útoky se velmi zintenzivnily v posledních dvou dnech, informovala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. „Izrael bombardoval jak jižní, tak severní část Gazy a pokračuje v ničení města Rafáh, jehož většina byla již srovnána se zemí,“ doplnila.

„Je otázka, co tím Izrael sleduje a proč se právě teď rozhodl eskalovat vojenskou operaci. Zda jde o snahu vyvinout tlak v době, kdy má údajně startovat vyjednávání s Hamásem, či zda jde jen o gesto premiéra Benjamina Netanjahua vůči koaličním partnerům, kteří eskalaci požadují,“ nechala se slyšet politoložka.

Odpor části izraelské veřejnosti

Izraelská společnost je nad eskalací ovšem výrazně polarizovaná, velká část Izraelců s plánem vlády nesouhlasí, vysvětlila Kalhousová. Podle ní je jedním z hlavních důvodů zhoršení situace rukojmí v Gaze zadržovaných Hamásem. „Rodiny unesených bombardování Gazy odsoudily a říkají, že to může znamenat konec jakýmkoliv nadějím, že se jejich příbuzní vrátí domů živí,“ dodala.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 tisíc Palestinců, píše agentura AP. Počet obětí ovšem nelze nezávisle ověřit. „Ačkoliv Hamás v minulosti příliš nenadsazoval počty mrtvých, neříká, kdo z obětí jsou civilisté a kdo jsou ozbrojenci,“ poznamenala Kalhousová.

Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy, zahynulo téměř tři tisíce Palestinců. Přibližně devadesát procent obyvatelstva Pásma Gazy v důsledku bojů uprchlo ze svých domovů, v mnoha případech byly velké skupiny Palestinců vysídleny opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 17 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 59 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.