Izraelský ministr chce zakázat protesty na silnicích a u synagog

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.

Návrh nových pravidel pro policii zveřejněný ve čtvrtek počítá se zákazem demonstrací, které blokují dálnice a další hlavní silniční tahy a také silnice vedoucí k nemocnicím či k mezinárodnímu Ben Gurionovu letišti. Právě dálnici k hlavnímu izraelskému letišti protivládní demonstranti často blokují.

Ben Gvirův plán předpokládá též zákaz demonstrací u synagog, a to se zdůvodněním, že brání svobodě vyznání. Protivládní demonstranti pořádají někdy u synagog protesty proti krajně pravicovým politikům, kteří jsou ve vládě Benjamina Netanjahua.

Šéf policie plán odmítá

Šéf izraelské policie Levy nová pravidla odmítá s tím, že postupy proti demonstracím si mají rozhodovat sami oblastní policejní ředitelé. Levy míní, že policie by měla nadále posuzovat každou demonstraci jednotlivě, a nikoli je paušálně zakazovat. Podle deníku Ha'arec s Levym souhlasí také policejní ředitelé.

Proti Netanjahuově vládě se už od začátku roku 2023 konala řada masových demonstrací, na nichž desítky a někdy i statisíce lidí protestovaly proti soudní reformě s obavami, že omezí v zemi demokracii. Reforma, jejíž část už byla schválena, totiž dává větší pravomoce vládě na úkor soudů.

Několik měsíců po vypuknutí války v Gaze, kterou spustil 7. října 2023 teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, začaly skupiny Izraelců pořádat demonstrace za dohodu o příměří a propuštění rukojmí, které palestinští ozbrojenci při útoku unesli.

Účastníci manifestací, které postupně zesílily, viní Netanjahuovu vládu z nedostatečné snahy o propuštění rukojmí a kritizují, že masivní bombardování a obsazování Gazy ohrožuje jejich životy a oddaluje konec války. Při útoku 7. října 2023 unesli teroristé 251 lidí, většinu z nich propustili během dvou příměří.

V pátek izraelská armáda a úřad vlády oznámily, že při operaci v Pásmu Gazy vojáci nalezli těla dvou rukojmí. Jedním je Ilan Weiss, který byl zabit při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, druhé tělo zatím nebylo identifikováno. V Gaze tak podle serveru Tol zůstává 48 rukojmích, naživu je zřejmě jen dvacet z nich.

V plánu jsou další demonstrace

Tento týden v úterý se konal v Izraeli den protestů, při němž lidé blokovali dálnice a pořádali shromáždění za dohodu o příměří a propuštění rukojmí. Večer se pak sešlo v Tel Avivu na demonstraci na 350 tisíc lidí. Další velké demonstrace plánují příbuzní unesených příští středu, mimo jiné před rezidencí premiéra Netanjahua v Jeruzalémě.

Izraelská vláda stále neodpověděla Kataru, který s Egyptem a USA od předloňska zprostředkovává jednání o příměří, na poslední návrh, s nímž Hamás souhlasil 18. srpna a který byl týž den předán Izraeli. Návrh počítá s propuštěním části rukojmí během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů. Po dobu příměří by se mělo jednat o osvobození dalších unesených.

„Mluví o jednáních, ale v podstatě rukojmí obětují,“ prohlásil podle serveru ToI předchozí sobotu na demonstraci v Tel Avivu Liran Berman, jehož dva mladší bratři jsou od 7. října 2023 stále v zajetí v Pásmu Gazy. „Rozšíření bojů jen přináší větší riziko pro rukojmí. Na stole je dohoda, může to být poslední šance, jak zachránit jejich životy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 12 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.