Izraelský parlament schválil zákon s trestem smrti pro palestinské teroristy

Izraelský parlament schválil zákon, který zavádí trest smrti jako hlavní postih pro Palestince odsouzené za terorismus. Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Podle agentur se očekává, že se legislativa dostane k nejvyššímu soudu, aby ji přezkoumal.

Zákon nařizuje, aby vojenské soudy udělovaly trest smrti v případě zavraždění izraelského občana v rámci teroristického činu a s úmyslem „popřít existenci státu Izrael“. Při mimořádných okolnostech mohou vojenské soudy udělit i doživotní trest. Pod vojenské soudy spadají Palestinci žijící na okupovaném Západním břehu, proti kterým je zákon podle agentur a médií především namířen.

Legislativu prosazoval krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který ho aktuálně obhajoval na plénu. „Ode dneška (pondělka, pozn. red.) všichni ví, a celý svět ví, že kdo vezme život, tak tomu stát Izrael vezme jeho život,“ řekl podle agentury AP ministr v parlamentu. Pro zákon zvedlo ruku 62 poslanců, proti 48.

Zákon už v neděli kritizovali ministři zahraničí Německa, Francie, Itálie a Británie. Podle nich návrh vykazuje „faktickou diskriminační povahu“. První nevládní organizace již oznámila, že podá podnět k nejvyššímu soudu, aby zákon přezkoumal. Podle ní norma odporuje ústavě.

Návrh kritizovali i opoziční zákonodárci. Například poslanec a bývalý zástupce ředitele Mosadu Ram Ben-Barak míní, že židovský stát se začíná chovat jako teroristické hnutí Hamás a je plný nenávisti a pomsty. Podle Palestinské samosprávy návrh zákona ukazuje „povahu izraelského koloniálního systému“.

Jak podotýkají izraelská média, zákon se nedotkne Palestinců, kteří spáchali teroristický útok ze 7. října 2023, protože norma není retroaktivní. Právě tímto útokem však předkladatelé zdůvodňovali potřebu hrdelní tresty zavést. Poslední popravu Izrael vykonal v roce 1962 pověšením nacisty a jednoho z hlavních strůjců holokaustu Adolfa Eichmanna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...