V pátek 11. března 2011 ve 14:46 místního času (6:46 SEČ) postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Byly to největší zaznamenané otřesy v historii země a páté nejsilnější zemětřesení na světě od roku 1900. Ohnisko se nacházelo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendai v hloubce 32 kilometrů. Vyvolalo tsunami, která zabila tisíce lidí a napáchala obrovské materiální škody. V den výročí si Japonci oběti připomněli minutou ticha.
„Je nesnesitelné, pokud myslím na pocity všech těch, kteří přišli o své milované a přátele,“ pronesl premiér země Jošihide Suga na obřadu, kterého se zúčastnil také japonský císař Naruhito. Panovník vyjádřil rodinám obětí soustrast a připomněl, že problémy s obnovou postižených oblastí přetrvávají.
Ministerský předseda také zdůraznil, že Japonsko nikdy nesmí zapomenout, co se při tomto přírodním neštěstí naučilo. O nutnosti poučit se hovořil rovněž císař asijské země, která leží v oblasti, kde jsou zemětřesení poměrně častá.
Účastníci pietní ceremonie měli na obličejích roušky a udržovali rozestupy. Aby zabránili šíření koronaviru, nezpívali ani společně hymnu. Lidé po celé zemi si oběti neštěstí připomněli také tichými modlitbami.
„I když uplynulo deset let, rány v srdci zůstávají,“ svěřil se agentuře Kjódó jednaosmdesátiletý muž, zatímco hladil jméno svého vnuka na památníku připomínajícím oběti zemětřesení a tsunami ve městě Išinomaki.
Až čtyřicet metrů vysoká vlna
Vlna zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším ostrově Honšú. V nejpostiženějších prefekturách doputovala až deset kilometrů do vnitrozemí. V některých místech dosahovala výšky až čtyřiceti metrů. Podle statistik tsunami zabila 15 899 lidí, dalších 2529 je deset let po tragédii evidováno jako pohřešovaných. Zranění utrpělo 6157 lidí.
Třetí největší ekonomiku světa postihla kvůli tsunami nejhorší krize od druhé světové války. Ekonomické ztráty Světová banka odhadla zhruba na 235 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun), což z neštěstí činí nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Tsunami zcela zničila na 130 tisíc budov, další milion částečně. Dále zničila asi 4200 komunikací, téměř 120 mostů a 30 železničních tras na celém východním pobřeží Honšú. Sám ostrov se posunul o 2,4 metru východním směrem.
Podle agentury AP muselo domovy opustit skoro půl milionu lidí. Vláda podle agentury Kjódó dosud utratila na obnovu postiženého regionu více než 277 miliard dolarů (skoro šest bilionů korun).
Zasaženy byly také tři jaderné elektrárny. Jedna z nich, Fukušima I, explodovala a unikla z ní radiace. Zemřeli tam dva lidé, přímo z ozáření nikdo. Dvacet pracovníků dostalo dávky přesahující 100 milisievertů (mSv), tedy kolik dostane průměrný Čech od přírodního pozadí za život. Radioaktivita zasáhla vodní zdroje, plodiny i hospodářská zvířata v okolí.
Přes čtyřicet tisíc lidí se stále nevrátilo domů
Silnice, železniční tratě a další klíčovou infrastrukturu se v postižené oblasti povětšinou podařilo obnovit, v přímořských městech v prefekturách Iwate a Mijagi však podle AP zůstává řada prázdných míst.
Více než čtyřicet tisíc lidí se stále ještě nemohlo vrátit domů, nejvíce z nich pochází z prefektury Fukušima. Úřady nepotvrdily žádné úmrtí způsobené přímo ozářením. Obnovu ve Fukušimě však zpomalují dopady radiace a do některých oblastí blízko jaderné elektrárny stále není možný vstup.
Vlna se rozlila po celém Tichomoří. Větší škody způsobila na Havaji a na pobřeží Kalifornie, kde si vyžádala jednu oběť. Doputovala například až do Chile nebo Peru.
