„Je to jako zemětřesení.“ Rumuni žijící u hranic s Ukrajinou nacházejí trosky ruských dronů

Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.

V osadě Plauru, asi tři sta kilometrů východně od Bukurešti, žije mezi opuštěnými a rozpadajícími se domky 21 lidí. Vesnice byla kdysi domovem stovek lidí, které však před více než půlstoletím vyhnala velká voda z Dunaje. Od té doby Plauru pustne.

Ve vesnici není lékař ani obchod, zmizely také zahrady nebo volejbalové hřiště. Zeď bývalé školy rozšklebila díra sahající od země až po střechu. Obyvatelé jsou odkázáni na své vlastní zdroje nebo se musí vydat do nejbližšího obchodu vzdáleného šest kilometrů.

Přesto se tato upadající osada v poslední době dostala do zpráv světových médií. Dunaj, u kterého leží, je totiž hranicí mezi Rumunskem a Ukrajinou. Na druhé straně, jen tři sta metrů od Plauru, je ukrajinské přístavní město Izmajil, jeden z hlavních uzlů, kterým nyní do světa proudí ukrajinské obilí.

Izmajil se tak pravidelně stává terčem útoků ruských raket a dronů, a to zejména poté, co Moskva vypověděla obilnou dohodu. Z oblohy drony sestřeluje ukrajinská protivzdušná obrana.

Výhled na ukrajinský přístav Izmajil z rumunské vesnice Plauru
Zdroj: Andreea Campeanu/Reuters

„Necítím se bezpečně“

Válku tak mají obyvatelé Plauru za humny. „Slyšíme, jak se blíží drony. Když spadnou, je to jako přírodní katastrofa, jako zemětřesení,“ řekl místní farmář Gheorghe Puflea Rádiu Svobodná Evropa.

„Napočítal jsem pět výbuchů, z toho tři velmi silné,“ svěřil se včelař Gabi Popescu agentuře Reuters. Do Plauru vozí své úly ze středního Rumunska už šest let. Jeden z útoků se odehrál na druhém břehu Dunaje, když byl zrovna ve svém přívěsu.

Obyvatelé Plauru také slyší ukrajinské sirény oznamující letecký poplach. Přes den se je snaží ignorovat, některé noci jsou však kvůli nim bezesné. „Když se rozezní v noci, máme sevřené duše,“ popsala obyvatelka Daniela Tanaseová. „Necítím se tu bezpečně. Jsem na rumunském břehu a necítím se tu bezpečně,“ dodala.

Obavy mezi místními rostou. Na rumunské straně hranice u Plauru totiž byly hned dvakrát objeveny trosky, které vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou.

Rumunští vojáci tak v osadě začali stavět dva protiletecké kryty, do kterých se budou místní moci v případě nebezpečí ukrýt. Obyvatelé regionu také budou dostávat přes mobilní telefony výstrahy v případě, že by hrozil „pád objektů souvisejících s konfliktem,“ napsala agentura AFP.

Trosky dronů se navíc objevily i na jiném místě Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou, u obce Nufaru v župě Tulcea. Bukurešť si kvůli incidentům předvolala ruského velvyslance a rumunský prezident hovořil o „naprosto nepřijatelném narušení suverénního vzdušného prostoru Rumunska“.

Země už v květnu zavedla omezení podél celé, zhruba 650 kilometrů dlouhé rumunsko-ukrajinské hranice. Ochranný pás sahá osm kilometrů do vnitrozemí. NATO, jehož je Rumunsko členem, ujišťuje, že nemá informace, které by naznačovaly úmyslný ruský útok proti spojeneckému území. Rumunsko přesto u hranic s Ukrajinou ochranná opatření rozšířilo.

Týkají se úseku rumunsko-ukrajinské hranice mezi rumunskými městy Galati a Sulina, které jsou navzájem vzdálené asi 134 kilometrů vzdušnou čarou. Tento pás sahající 20 až 30 kilometrů do rumunského vnitrozemí budou moci využívat pouze státní letadla a záchranné vrtulníky.

Rumunsko navíc není jedinou zemí, která se potýká s nálezy trosek ruských bezpilotních letadel. V bulharském černomořském letovisku Tjulenovo v pondělí našli dron s minometným granátem, který musela zlikvidovat zvláštní vojenská jednotka. Tjulenovo se nachází asi 70 kilometrů jižně od hranic s Rumunskem. Také Bulharsko je členem NATO.

Bulharské námořnictvo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zneškodnilo ve svých teritoriálních vodách čtyři miny, podotkla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...