Je to největší skandál v historii této instituce, řekla Charanzová. Podle ní by měly v europarlamentu vzniknout větší kontroly

Nahrávám video

Otřáslo to celým Evropským parlamentem (EP), prohlásila v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně EP Dita Charanzová (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním korupce. „Je to největší skandál v historii této instituce,“ dodala s tím, že se nyní bude řešit, jaké kontrolní mechanismy nastavit do budoucna.

„Je to jediné téma, o kterém se všichni tady baví, vyvolává to celou řadu otázek – jak nastavit fungování této instituce tak, abychom zabránili podobným případům,“ uvedla Charanzová. 

Policie v pondělí pokračovala ve vyšetřování korupčního skandálu, který Evropským parlamentem otřásá od pátku, kdy několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce a zbavena všech funkcí v europarlamentu.

„Vede se velká debata o tom, že tito europoslanci – Kailisová i další, u kterých dochází ke kontrole počítačů, patří do frakce socialistů v Evropském parlamentu, jež se velmi vlažně postavila k rezoluci, která odsuzovala lidská práva v Kataru,“ podotkla Charanzová. Dodala, že celá řada jejích kolegů, kteří byli přítomni vyjednávaní tohoto usnesení, upozorňuje na to, že pozice socialistů byla „přinejmenším zvláštní“.

Někteří socialisté stáli při Kataru

„Změkčovali text a když jsme se zpětně dívali na vystoupení některých kolegů socialistů na plénu, včetně Kailisové, tak hovořili opačně než text, který parlament schválil. Hovořili o tom, že Katar by měl být jakýmsi vzorem v regionu, co se týče pracovněprávních podmínek, přitom všichni víme, k čemu docházelo při přípravách na fotbalové mistrovství, k úmrtí celé řady dělníků,“ podotkla Charanzová. 

Dodala, že parlament v pondělí přijal také rozhodnutí o tom, že nebude projednávat liberalizaci víz s Katarem. „V tuto chvíli jsou veškerá tato jednání zmražena,“ uvedla.

Zmínila, že se nyní europoslanci zabývají vlivem socialistické frakce na vyjednávání tohoto usnesení. „Na základě výsledků hlasování o usnesení, které odsuzuje situaci v Kataru, bylo vidět, že řada socialistických europoslanců toto usnesení nepodpořila. Tato politická skupina přitom patří k těm, která se velmi často zaobírá lidskoprávní problematikou – tím, jak jsou dodržována lidská práva ve třetích zemích.“ 

Charanzová dodala, že to vrhá špatné světlo nejen na socialistickou frakci, ale na celý parlament. „Je to největší korupční skandál v historii této instituce.“

Přístup třetích zemí do europarlamentu

Podotkla, že parlament má daná jasná pravidla, která se týkají například toho, s kým se poslanci scházejí – mají například registr lobbistů ze zemí EU. Vše se musí vykazovat. Otázkou, která se však podle ní nyní v parlamentu skloňuje, je přístup misí třetích zemí do Evropského parlamentu, jenž v současné době kontrolován není. „Očekáváme, že bude zaveden registr zástupců třetích zemí, kteří chodí do Evropského parlamentu,“ dodala. 

Poukázala rovněž na to, že europarlament má k dispozici i etickou komisi, která zkoumá přestupky. „Otázkou je, zda nezavést etický úřad, který by dohlížel na fungování všech evropských institucí,“ uvedla s tím, že návrhy se budou projednávat tento týden.  

Zdůraznila, že pokud se prokážou obvinění, jedná se o trestný čin. „Mohou být sebelepší pravidla, pokud se člověk rozhodne, že udělá trestný čin, tak ho udělá a žádná pravidla mu v tom nezabrání. Ale určitě jsou věci, které musíme zlepšit, musíme přicházet s novými pravidly tak, abychom zabránili vlivu třetích zemí na fungování evropských institucí,“ dodala.

Zmínila, že v europarlamentu jsou určité politické tlaky. „Tlaky tu jsou, existují takzvané skupiny přátel s Čínou, s různými zeměmi a je otázkou, jestli by tyto skupiny přátel neměly podléhat nějakému většímu dohledu.“ Podle Charanzové se rovněž bude projednávat, zda by neměly být více kontrolovány i cesty europoslanců.

„V tuto chvíli máme pravidelné delegační mise, ale paní Kailisová cestovala do Kataru poté, co bylo rozhodnuto, že nepojede oficiální delegace Evropského parlamentu.“ Charanzová podotkla, že je v současné době na stole celá řada otázek, které se měly řešit nejen v parlamentu, ale napříč evropskými institucemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...