Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.

„Obviněný nejenže vyhlásil stanné právo, ale také porušil ústavu a zákony tím, že mobilizoval armádu a policii, aby překazil výkon zákonodárného sboru. Vzhledem k závažnému negativnímu dopadu na ústavní pořádek shledáváme, že přínosy zachování ústavy odvoláním obžalovaného z funkce daleko převyšují národní ztráty z odvolání prezidenta,“ zdůvodnil rozsudek předseda soudu Mun Hjong-be.

Na verdiktu, který byl vysílán živě, se shodlo všech osm ústavních soudců. Rozhodnutí začalo platit okamžitě a země se nyní připravuje na předčasné volby, které se mají podle zákonů konat do šedesáti dní, napsala agentura Jonhap.

Nahrávám video

„Hluboce lituji, že jsem nemohl splnit vaše naděje a očekávání. Sloužit našemu národu pro mě bylo největší ctí v životě. Jsem vám upřímně vděčný za vaši neochvějnou podporu a povzbuzení, i když se mi nedařilo,“ citovala Jonhap Junovo prohlášení.

Exprezident se závěrečného stání osobně neúčastnil kvůli obavám o veřejný pořádek a bezpečnost, sdělil jeho právní tým. Prezidentská kancelář po vyhlášení rozsudku svěsila vlajky na půl žerdi.

Nahrávám video

Rozhodnutí soudu považuje za „naprosto nepochopitelné“ a „čistě politické rozhodnutí“ jeden z Junových právníků, uvedla AP. Vládnoucí Strana lidové moci (PPP), za kterou Jun kandidoval ve volbách, naopak rozhodnutí přijímá „s pokorou“ a bude spolupracovat s úřadujícím prezidentem na stabilizaci země.

V pohotovosti přes deset tisíc policistů

Stoupenci opozice propukli v ulicích Soulu v jásot a tisíce z nich se vydaly na oslavný pochod metropolí. Opoziční politici označili rozhodnutí soudců podle Jonhapu za „velké vítězství pro lid“.

Naopak před exprezidentovým sídlem dávaly další tisíce lidí hlasitě najevo, že se s rozsudkem nehodlají smířit, a plakaly. „Rozhodně se tím nenecháme otřást! Každý, kdo tento rozsudek přijme a zúčastní se předčasných prezidentských voleb, je náš nepřítel,“ hlásal podle AP jeden z Junových stoupenců.

Jihokorejská metropole byla připravena i na možné nepokoje či střety příznivců a odpůrců odvolaného prezidenta. Úřady kromě vyhlášení nejvyššího stavu nouze do pohotovosti povolaly přes deset tisíc policistů, napsala agentura Jonhap. Ti již podle Reuters zadrželi nejméně jednoho protestujícího, který rozbil okno policejního autobusu. Větší násilnosti nebyly hlášeny.

Nahrávám video

„Politický rozkol neskončí dnešním (pátečním) verdiktem. Podle průzkumů veřejného mínění si více než polovina Jihokorejců odvolání Jun Sok-jola přála, ale celá třetina národa byla proti. A to je poměrně významná síla,“ poznamenala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Dva měsíce do voleb

Polarizovanou Jižní Koreu nyní čekají dva měsíce volební kampaně v atmosféře ekonomické nejistoty kolem cel uvalených na téměř celý svět americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vůči asijskému spojenci USA oznámil 25procentní cla.

Až do voleb nové hlavy státu povede zemi jako úřadující prezident současný premiér Han Duk-so, který podle Jonhapu vyzval nejvyšší bezpečnostní představitele, aby se připravili na případné provokace ze strany Severní Koreje.

„Bez ohledu na výsledek nových voleb v Jižní Koreji bude spolupráce mezi oběma zeměmi hlavní prioritou Tokia,“ citoval Reuters japonského premiéra Šigerua Išibu.

Jun 3. prosince uvrhl zemi do politické krize, když vyhlásil stanné právo a obvinil při tom opozici ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, která podle něj paralyzuje vládu. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a na jeho odvolání se muselo shodnout minimálně šest ústavních soudců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 mminutou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 22 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 42 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.