Jižní Korea zažívá demografickou krizi. V zemi se rodí stále méně dětí

Nahrávám video

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Zatímco ještě v polovině devadesátých let se v zemi narodilo přes 690 tisíc dětí, loni to byla už jen zhruba 260 tisíc novorozenců. O více než polovinu se také snížil počet uzavřených manželských svazků. Důvody mají Korejci různé.

„Říkala jsem si, že musím být nejprve finančně zajištěná, a pak jsem si řekla, že to může trvat třicet až čtyřicet let, než toho budu schopna dosáhnout,“ uvedla majitelka baru Cha Chunji.

Jiná jihokorejská žena Kim Ču-won zase trvdí, že manželský život je pro ženy omezující. „Jak v rodině, tak na pracovišti. Dítě může způsobit narušení kariéry, takže by bylo přítěží,“ dodala.

Ju a Čou tvoří běžný korejský manželský pár. Stejně jako řada dalších čelili životnímu rozhodnutí, zda spolu mít děti. Rozhodli se, že ne. Nechtějí se kvůli nim obětovat, raději se tak soustředí na sebe.

„Mám rád děti, ale mít vlastní nikdy nebylo mojí prioritou. Manželství není jen o dětech,“ myslí si Čou. Ju zase říká, že by bylo kvůli dětem složité soustředit se na kariéru. „Nikdy jsem si nevšimla, že by to byli muži, kdo odchází kvůli nemocným dětem domů dříve z práce,“ uvedla.

Matka Ju pocházela ze šesti dětí, ona sama má ještě jednoho sourozence. Podobných bezdětných rodin ale v zemi přibývá. Podle statistik se korejským ženám rodí v průměru méně než jedno dítě.

Propad hrozí i dalším vyspělým ekonomikám

Podobný propad hrozí i dalším vyspělým ekonomikám v regionu jako jsou Hongkong, Singapur nebo Tchaj-wan. Jihokorejská vláda za posledních šestnáct let na zvrácení krize vynaložila přes dvě stě miliard dolarů. Třeba na to, aby zlepšila podmínky pro ženy na mateřské.

Klesající počet obyvatel s sebou přináší nedostatek pracovní síly a vyšší sociální výdaje státu, což může pro ekonomiku země znamenat silnou zátěž. Zabránit tomu mohou páry jako Su spolu se svým mužem Kimem, kteří mají čtyři děti. Tolik potomků bylo zvykem mít v zemi naposledy v sedmdesátých letech.

„Každý říká, že jsme patrioti. Děti ale máme, protože jsme chtěli, ne kvůli naší zemi. Jsou pokračováním světa,“ uvedla Su Či-song.

Jižní Korea nezastavila včas antinatalitní politiku, říká demografka

„Korea je velmi zajímavý demografický případ. Pokles plodnosti na 0,8 dítěte v průměru na jednu ženu je vlastně bezprecedentní. Je to v podstatě za hranou toho, co jsme si jako demografové mohli představit, že je limitní,“ uvedla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.

Podle ní bude docházet k poklesu počtu žen v reprodukčním věku. „I kdyby náhodou došlo k nárůstu plodnosti, populační pokles bude nevyhnutelný. (…) Pokud se něco nezmění, do konce století počet obyvatel klesne na polovinu,“ podotkla Kocourková.

K ekonomickému úspěchu Jižní Korey dle Kocourkové z třiceti procent přispěla takzvaná antinatalitní politika. „Tu tehdy na počátku šedesátých let Jižní Korea zavedla. To znamenalo omezování plodnosti,“ upřesnila demografka s tím, že tato politika byla velmi úspěšná. Pro zpomalení baby boomu jihokorejská vláda například rozdávala antikoncepce, muži se zase výměnou za vasektomii mohli zbavit vojenské služby.

„Problémem je, že Jižní Korea v antinatalitní politice pokračovala až do poloviny devadesátých let – přesto, že porodnost byla již nízká,“ uvedla. Jižní Korea tak podle Kocourkové zavedla pronatalitní politiku s velkým zpožděním, v roce 2005. „Dvacet let poté, co se dostala pod úroveň prosté reprodukce“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...