Johnsonův pád nemá obdoby, píší britská média. Labouristé tlačí na brzký konec

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

„Lži a bezostyšné pohrdání pravidly ho dostaly k moci, lži a bezostyšné pohrdání pravidly mu přivodily i pád. Politická odysea Borise Johnsona tak má velmi zvláštní symetrii. Jenže to, co začalo jako chyba charakteru jednoho konkrétního muže, nakonec skončilo jako závada uvnitř jeho strany a vlády a obrovsky to poškodilo celou zemi,“ napsal Jonathan Freedland v komentáři pro levicově laděný list The Guardian.

Éra Borise Johnsona, který podle Freedlanda uvnitř Konzervativní strany dlouho hrál roli šaška a pak se nečekaně stal králem, skončila neslavně. „Odkaz nedůvěry a cynismu bude na úřadu ulpívat ještě dlouho poté, co Boris Johnson Downing Street opustí,“ uzavřel komentátor.

Nahrávám video

Zdráhavá a neochotná rezignace

Média si shodně všímají toho, že Johnson svůj odchod ohlásil až ve chvíli, kdy byla pro něj situace neudržitelná a udělal to jen zdráhavě a neochotně. „Takových chvil jsme v posledních letech viděli hodně, ale tentokrát to nevyvolávalo ani tu nejmenší sympatii. Johnson dostal, co si zasloužil,“ píše server Independent.

„Tento velmi nekonvenční premiér se ale nakonec musel sklonit před pravidly britské demokracie, i když je testoval až na tu nejzazší mez,“ konstatoval na stránkách listu Financial Times Robert Shrimsley.

„Neotřesitelný pud sebezáchovy Borise Johnsona nakonec nestačil, když se rekordní počet členů jeho vlastní vlády rozhodl, že není způsobilý pro svou funkci. K tomuto závěru mnozí z nich došli až ve chvíli, kdy Johnsonův diskutabilní vztah k pravdomluvnosti začal špinit i je osobně. Předtím ale uplynuly měsíce, během nichž jeho bezcharakternost, neúcta k pravidlům a zákonům poškodily instituce státu,“ napsal deník Financial Times v redakčním komentáři a upozornil i na nebezpečí, které vyplývá z toho, že vládnoucí strana bude nyní komplikovaně hledat Johnsonova nástupce. „Bylo by to zničující i v dobrých časech, tohle ale dobré časy nejsou,“ stojí v textu.

„Politik, který s gustem odmítal uznat, že existují určitá pravidla, a přesto se mu dařilo, nakonec musel za tuhle svou pýchu zaplatit,“ shrnuje důvody Johnsonovy rezignace deník The Times, podle kterého je odchod premiéra zákonitý a vyplývá ze vzorce chování, který Johnson uplatňoval i před nástupem do politiky.

„Příklady jeho nestálosti, nevěry a změn názorů ho léta nijak nepoškozovaly. Stejně jako další padlé celebrity ale zapomněl, že si nemá z veřejnosti dělat blázny,“ píše na stránkách listu The Times politický redaktor Francis Elliott.

Také skotský list The Scotsman upozorňuje, že Johnsonův odchod těsně souvisí s vadami charakteru dosavadního premiéra, podle něj jde ale jen o další symptom toho, že nefunkční je celý politický systém.

Britský bulvár Johnsona spíše podpořil

Mnohem méně kriticky Johnsonův odchod zhodnotila bulvární média. Například list Daily Mail vyšel s titulkem „Proboha, co to udělali?“ a píše o tom, že premiér se stal obětí „kolektivní hysterie“ svých spolustraníků. „Děkujeme Borisi… Dal jsi Británii zpátky svobodu,“ zní hlavní titulek listu Daily Express. Také deník The Sun zvolil mírnější tón a odcházejícímu premiérovi na titulní straně poděkoval za brexit.

„Boris Johnson je obrem v našich dějinách, nejvýznamnějším politikem od doby Margaret Thatcherové… To není jen naše přesvědčení, ale fakt. Změnil Británii k lepšímu už před nástupem do funkce a může se chlubit obrovskými úspěchy i z doby, kdy byl u moci,“ hodnotí komentář The Sun.

Souboj o nástupnictví

V médiích se také už spekuluje o tom, kdo Borise Johnsona nahradí v čele Konzervativní strany a na premiérském postu. Deníky zmiňují jméno generální prokurátorky Suelly Bravermanové či nového ministra zdravotnictví Stevea Barclayho z pravého křídla konzervativců. O zapojení se do klání vážně uvažují také bývalý ministr zdravotnictví Sajid Javid či ministr dopravy Grant Shapps.

„Mezi jmény, které se objevují na prvních příčkách je například ministr obrany Ben Wallace, bývalý voják a vážená osobnost, člověk, který byl označen v posledním průzkumu mezi konzervativními zákonodárci jako člověk, který má největší šanci,“ doplňuje zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. 

V pátek ráno už oznámil svůj záměr vstoupit do klání o nástupnictví po Borisi Johnsonovi také britský konzervativní poslanec Tom Tugendhat, který stojí v čele zahraničního výboru sněmovny. Později se do souboje přihlásil také bývalý ministr financí Rishi Sunak. 

V prohlášení zákonodárce potvrdil svůj již dříve vyjadřovaný záměr a vysvětlil, že hodlá dát dohromady „širokou koalici“ pro „nový začátek“.

Labouristé zvažují hlasování o nedůvěře

Ten by mohl přijít i dříve, než zamýšlí končící Johnson. Sám chce v Downing Street zůstat až do doby, než bude zvolen jeho nástupce, což může trvat několik týdnů nebo dokonce měsíce, opoziční labouristé ale zvažují, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě, pokud Johnson neodejde co nejdříve.

„Je to usvědčený lhář, který se topí ve špinavostech, a něco takového tu nemůžeme mít ještě několik měsíců,“ řekla místopředsedkyně Labouristické strany Angela Raynerová. „Musejí se ho zbavit a pokud to neudělají, tak vyvoláme hlasování o nedůvěře, protože je jasné, že nemá důvěru sněmovny ani britské veřejnosti,“ dodala.

Labouristé nemají v Dolní sněmovně dost hlasů na to, aby jejich návrh mohl uspět. Podpořit by ho museli i někteří zákonodárci vládních konzervativců, což však není příliš pravděpodobné.

Vyslovení nedůvěry znamená pád celé vlády a může skončit vypsáním předčasných voleb. Podle analytika BBC Chrise Masona se nedá čekat, že by konzervativci upřednostnili takový scénář vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění se pro ně nyní nevyvíjejí příznivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 22 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...