„Jsem kapitalistkou,“ slíbila Harrisová pragmatismus a podporu průmyslu

Americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na prezidenta Kamala Harrisová ve svém projevu o hospodářství slibovala pragmatický přístup k ekonomickým záležitostem a podporu americkému průmyslu. Chce posílit střední třídu, nejbohatším Američanům by chtěla zvýšit daň z příjmu. Její republikánský soupeř Donald Trump tento týden prezentoval svou vizi ekonomického protekcionismu.

„Jsem kapitalistkou,“ řekla Harrisová v narážce na výroky exprezidenta Trumpa, který demokratickou političku opakovaně označil za marxistku či soudružku. Dodala, že věří ve volný a férový trh, a slíbila pragmatický přístup k řešení hospodářských otázek.

Harrisová vystoupila se svým ekonomickým proslovem v Pittsburghu, který býval srdcem amerického ocelářského průmyslu. Ve své řeči slíbila daňové úlevy pro firmy, které obnoví strojové vybavení svých továren na americkém území, a investice do odvětví, jež „určí příští století“. Jedná se například o letecký a kosmický průmysl, umělou inteligenci či odvětví spojená s čistou výrobou energií.

Miliardáři mají odvádět podobnou část daní „jako učitel či hasič“

Za jeden ze svých hlavních cílů Harrisová označila „vytvoření silné střední třídy“. Podle agentury AP příjmy střední třídy v posledních letech nerostly tak rychle, jako v případě nejbohatších domácností, a na tuto vrstvu dopadla inflace a zvyšování cen. V této souvislosti Harrisová zaútočila na Trumpa. Republikánského kandidáta a někdejšího realitního podnikatele podle ní „zajímá pouze to, jak zlepšit život sobě a lidem jemu podobným – nejbohatším Američanům“.

Harrisová později v rozhovoru pro stanici MSNBC uvedla, že chce zvýšit daně „největším korporacím a miliardářům“. „Je to o tom platit spravedlivý podíl,“ uvedla kandidátka na prezidenta. Podle textu, který zveřejnila její kampaň, Harrisová chce zavést minimální daň pro miliardáře tak, aby ze svých příjmů odváděli podobnou část daní „jako učitel či hasič“.

Sazbu daní z příjmu firem chce navýšit z aktuálních 21 procent na 28 procent. Současně pak Harrisová v textu tvrdí, že se daně nezvýší lidem s ročním příjmem pod čtyři sta tisíc dolarů (devět milionů korun).

Trumpova protekcionistická vize

Trump své protekcionistické ekonomické plány prezentoval v úterý před publikem v klíčovém volebním státě Georgia. Mimo jiné vyhlásil, že USA budou pod jeho vedením brát pracovní místa jiným zemím či avizoval další snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící v USA. Podle amerického tisku ale chybí důležité detaily.

„Nejen, že zabráníme našim podnikům v odchodu do cizích krajů, ale pod mým vedením budeme jiným zemím brát pracovní místa,“ prohlásil Trump na mítinku ve městě Savannah. „Chci, aby se německé automobilky staly americkými automobilkami. Chci, aby stavěly své továrny tady,“ pokračoval. Zahraniční firmy chce do USA přilákat na „nejnižší daně, nejnižší ceny energií“ a „nejmenší regulatorní zátěž“. „Ale jenom, když budete své výrobky vyrábět tady v Americe.“

Trump sliboval oživení amerického průmyslu už v kampani před svým vítězstvím v roce 2016, počet pracovních míst ve výrobě ale za jeho úřadování klesl. Způsobila to především pandemie covidu-19, ovšem několik let trvající růst se zastavil už v roce 2019, tedy před jejím nástupem. Současný prezident Joe Biden pak ve snaze podpořit průmysl uzákonil mimo jiné daňové slevy spojené s elektrickými vozidly sestavenými v Severní Americe.

Nyní Trump slibuje vytvoření „milionů a milionů“ pracovních míst. Pro firmy, které vyrábí v USA, navrhl snížení daní z 21 na 15 procent, což by navazovalo na daňové škrty z prvního mandátu. Deník The Washington Post označil jeho sliby za vágní a poznamenal, že Trump nesdělil, jakým způsobem by jeho vláda určovala, zda firmy se složitými mezinárodními řetězci výroby mají na zvýhodnění nárok.

Stoprocentní clo na auta z Mexika

Dalším pilířem Trumpovy vize je dramatické navyšování cel. Jak uvádí agentura AP, ekonomové varují, že takový postup by zvýšil ceny pro americké spotřebitele. Republikánský kandidát na prezidenta mluvil o tom, že zavede clo ve výši sto procent na automobily dovážené z Mexika. Prohlášení přišlo poté, co Trump začal šířit nepravdivé tvrzení o výstavbě továren čínských automobilek v Mexiku.

Ekonomika je jednou z oblastí, ve které Američanů hodnotí pozitivněji Trumpa než Harrisovou. Viceprezidentce se však podle agentury Reuters podařilo náskok svého protivníka v této oblasti snížit. Podle úterního průzkumu společnosti Ipsos měl Trump náskok dvou procentních bodů nad Harrisovou, na konci července to při tom bylo jedenáct procentních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...