K normálu se vrací francouzské bary či řecká muzea. Turecko hlásí nejvíc nových pacientů za měsíc

Po celé Evropě se dál ruší omezení zavedená kvůli covidu-19. V Anglii například obnovují provoz uzavřené obchody, v Paříži už budou moci lidé posedávat i uvnitř restaurací a barů a většina Evropy se vrací k režimu volného mezinárodního pohybu osob. Omezení už dříve uvolnilo i Turecko, které však nyní hlásí největší denní nárůst případů covidu-19 za měsíc.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Omezení na hranicích pro cesty v rámci evropské zóny volného pohybu ruší většina zemí, mnohé ale běžný režim neobnovují stoprocentně.

Rakousko ponechává omezení pro cesty z Velké Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska smějí volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu. Francie zrušila omezení na hranicích se sousedními zeměmi s výjimkou Španělska a Velké Británie. Španělsko s otevřením hranic pro evropské turisty ještě týden počká a na hranici s Portugalskem chce omezení zrušit až 1. července.

Řecko se otvírá turistům

Řecko oficiálně zahajuje turistickou sezonu, s čímž se kromě obnovení mezinárodního cestování pojí otevření sezonních ubytovacích zařízení a muzeí.

V zemi jsou od pondělí v provozu dvě hlavní letiště –⁠ v Aténách a v Soluni. Řecko však zůstane obezřetné vůči lidem přijíždějícím z rizikových evropských zemí. Budou otestováni na koronavirus a v případě pozitivního výsledku budou muset na dva týdny do karantény. Omezení platí pro pasažéry z Velké Británie a Turecka, testy v případě náštěvníků z ostatních států budou prováděné náhodně.

Řecko, jež loni navštívilo 33 milionů lidí, doufá v době epidemie koronaviru v návrat aspoň části návštěvníků. V cestovním ruchu, na nějž připadá pětina ekonomického výkonu země, je zaměstnáno sedm set tisíc lidí, upozornila agentura Reuters.

Nahrávám video

Francie otvírá zbytek restaurací i památky

V Paříži a okolí se znovu otevřely vnitřní prostory kaváren a restaurací, do kterých hosté nemohli od poloviny března. Většina restaurací, kaváren a hotelů se ve Francii mohla otevřít už na počátku června. Oblast hlavního města a okolí, tedy region nazývaný Île-de-France, ale úřady považovaly za rizikovou. Lidé si tak mohli zatím vychutnat ranní kávu, oběd či večeři jen na předzahrádkách.

Úleva nastává mnoha obyvatelům domovů pro seniory, kteří budou moci opět přijímat návštěvy. Oživení čeká oblast kultury, volného času a cestovního ruchu. Po třech měsících budou moci v Paříži znovu otevřít divadla, posilovny i bazény.

Návštěvníkům se znovu otevírá také řada památek. Je mezi nimi Vítězný oblouk, Pantheon, palác Conciergerie v Paříži či zámek ve Vincennes. Otevřené je opět též opatství na přílivovém ostrově Mont-Saint-Michel na severozápadě Francie, které je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Další známé francouzské památky se otevřou v nadcházejících týdnech. Například bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů přivítá znovu návštěvníky 21. června, Eiffelova věž v Paříži 25. června, galerie Centre Pompidou 1. července a nejnavštěvovanější muzeum světa, pařížský Louvre, až 6. července.

Anglie otevírá obchody a zavádí povinné roušky

V Anglii se po téměř třech měsících znovu otevřely obchody. Lidé mohou opět navštěvovat i zoologické zahrady, safari parky či autokina.

Novou povinností je nošení roušek v hromadné dopravě. Na dodržování budou na nádražích a ve stanicích dohlížet tři tisícovky policistů a zaměstnanců dopravních podniků. V případě, že lidé roušku mít nebudou, nemusí být vpuštěni do vozů. Hrozí jim i pokuta až 100 liber (téměř tři tisíce korun). Výjimku mají jen lidé s určitými zdravotními obtížemi, někteří postižení a děti mladší 11 let.

Vláda chce v příštích dnech rozdat lidem stovky tisíc ústenek, nosit je ale možné i podomácku vyrobené roušky, šály a šátky. Zakrývat si nos a ústa nově musí také návštěvy v nemocnicích a ambulantní pacienti. 

Vývoj v Anglii určuje ústřední vláda premiéra Borise Johnsona v Londýně. Regionální vlády v Edinburghu, Cardiffu a Belfastu ve srovnání s ní zavedly přísnější opatření a v jejich uvolňování jsou většinou mnohem zdrženlivější. V Severním Irsku sice mohly obchody přivítat první zákazníky již v pátek, Skotsko a Wales ale zatím nestanovily ani termín opětovného otevření.

Španělsko pustí deset tisíc Němců na Baleáry

V poslední fázi uvolňování jsou tři čtvrtiny Španělska a Galicie se jako první ze španělských autonomních regionů už vrací do „normálního“ režimu. V něm by celá země měla být od 21. června, kdy ve Španělsku končí nouzový stav.

I v Galicii ale musí lidé dál dodržovat bezpečnou vzdálenost, a není-li to možné, musí nosit na veřejnosti roušky, nadále také nesmí volně cestovat do ostatních autonomních regionů Španělska.

Španělsko v pondělí zahájilo projekt, v jehož rámci pustí postupně přes deset tisíc německých turistů na Baleárské ostrovy. Týden před plánovaným otevřením Španělska pro turisty se tak má otestovat, zda může masová turistika pokračovat.

Uvolňování karanténního režimu pokračuje také v Itálii, kde se po třech měsících mohou opět otevřít divadla a kina, ovšem zatím jen pro menší počet diváků.

Turecko: Nejvíc nových pacientů od poloviny května

V Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů nákazy, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května. Nové údaje oznámil ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Také uvedl, že počet uzdravených byl za poslední den nižší než počet nově potvrzených nakažených, a vyzval k dodržování opatření proti šíření nákazy, zejména bezpečné vzdálenosti na veřejnosti.

Turecko začátkem měsíce uvolnilo většinu zbylých opatření, ač tamní lékařská asociace varovala, že uvolnění je předčasné. Od 1. června se po více než dvou měsících otevřely restaurace, kavárny, parky, sportoviště, muzea či knihovny a místní aerolinie obnovily v zemi pravidelnou leteckou dopravu. Minulý týden obnovily i některé mezinárodní spoje.

V zemi už od začátku června také neplatí omezení cestování mezi provinciemi ani víkendová omezení volného pohybu, která vláda zaváděla od dubna pro velkou část oblastí, včetně dvou největších měst Istanbulu a Ankary.

Počty nově nakažených rostly nejvíce za den v polovině dubna, kdy ministerstvo evidovalo přes čtyři tisíce nakažených denně. Koncem května se denní nárůsty dostaly pod tisíc případů, minulý týden ale byly několikrát opět vyšší než tisíc.

Celkem se v Turecku, které má 83 milionů obyvatel, od března potvrdilo přes 178 tisíc nakažených, z toho 4807 pacientů zemřelo. Za poslední den oznámil ministr Koca v neděli patnáct úmrtí s nemocí covid-19.

Německé ministerstvo: Ekonomika se bude zotavovat jen pomalu

Pokles německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zrychlí a následné zotavování z hospodářského útlumu způsobeného šířením koronaviru bude jen pomalé. V měsíční zprávě o vývoji ekonomiky to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

„Dopady koronavirové pandemie stáhly německé hospodářství do hluboké recese,“ uvedlo ministerstvo. V květnu se podle něj hospodářská aktivita začala zotavovat díky uvolňování opatření proti šíření koronaviru. „Fáze hospodářského oživení ale bude vyžadovat čas, protože epidemiologická rizika přetrvávají a obyvatelé i podniky se tomu přizpůsobují,“ dodal úřad.

V prvním čtvrtletí německá ekonomika klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Zaznamenala tak nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Ve druhém čtvrtletí bude hospodářský pokles podle ministerstva „ještě mnohem silnější“. „Proces oživení v druhé polovině roku a dál bude jen pozvolný a potrvá delší dobu,“ upozornilo ministerstvo.

Německá vláda v dubnu předpověděla, že ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier minulý týden uvedl, že vláda zatím nemá důvod předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem ekonomiky o 5,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...