Kaczyński chce řešit krizi na hranicích novým zákonem a radikálním posílením armády

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Polsko začátkem září vyhlásilo na hranici s Běloruskem nouzový stav ve snaze čelit tlaku migrantů. Na otázku, zda Polsko nereagovalo moc pomalu, když se vědělo, že podobné problémy už řeší Litva, Kaczyński odpověděl, že se o věci vědělo dlouho před vyhlášením nouzového stavu. Vláda podle něj učinila veškerá nezbytná opatření „mnoho měsíců předem“.

Nouzový stav je vyhlášen na devadesát dní. Kaczyński připustil, že může být prodloužen, není to ale podle něj dobré řešení: „Myslím si, že lepší by bylo vytvořit zákon, který vyřeší, co je nezbytné. Potřebujeme novou právní směrnici. Máme zde krizi, která může trvat dlouho, takže je třeba ji náležitě usměrnit. “ Dodal, že Polsko také plánuje radikální posílení své armády.

„Musíme armádu posílit a Sejmu (dolní komoře parlamentu) a pak Senátu bude brzo tento projekt předložen. Mluvím o radikálním posílení celé armády, což znamená dalekosáhlou změnu,“ řekl Kaczyński. Podle něj půjde jak o zbraně, tak o počet vojáků.

Polští pohraničníci blokují skupinu migrantů u obce Usnarz Górny
Zdroj: Reuters/Grzegorz Dabrowski

Přispět k pádu Lukašenka

Na návrh uzavřít hranici s přihlédnutím k humanitárním principům, například vytvořením koridorů pro uprchlíky, Kaczyński odpověděl: „Myslím si, že humanitu nejlépe zachováme, když přispějeme k pádu Lukašenka. To on má problém s humanitou. Musíme se bránit a my humanitu ctíme. Ti, kdo navrhují něco jiného, jsou buď naivní, nebo cyničtí.“

Polsko stejně jako Litva a Lotyško viní Lukašenkovu vládu, že migranty láká a pak je směruje k hranici s EU ve snaze blok destabilizovat. Mstí se tak podle nich za bruselské sankce proti Minsku. Lukašenko sám tento výklad situace připustil.

Sejm ve čtvrtek odhlasoval výstavbu zdi na hranici s Běloruskem, která má bránit uprchlíkům vstoupit do Polska. Přijal také novelu zákona, který umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorování jejich žádostí o azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 45 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 54 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.