Lotyšsko

Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.

Pohodlné, ale drahé – výstavba dřevěných nástupišť v Lotyšsku se nejen zpožďuje, ale nakonec bude pravděpodobně o asi 70 procent dražší, než se původně plánovalo, informuje Lotyšský rozhlas.

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.

Vnitřní vyšetřování lotyšských ozbrojených sil týkající se incidentů s drony, k nimž došlo 7. května v Rēzekne, odhalilo nedostatky, avšak nikomu nebyly uloženy žádné disciplinární sankce, informuje zpravodajská agentura LETA.

Tisíce inzerátů na komunikační platformě Telegram hledají lidi, kteří by v Evropě prováděli sabotážní a špionážní akce. Takový obraz situace odhalilo vyšetřování polského mediálního serveru Vot Tak. Mezi nabídkami náborářů figuruje i provádění škodlivých aktivit v Lotyšsku.

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.

Čtyři lotyšští občané čelí obvinění ze špionáže pro Rusko prostřednictvím organizace Baltští antifašisté. Lotyšská státní bezpečnostní služba (VDD) vyzvala státní zastupitelství, aby proti nim zahájilo trestní řízení kvůli shromažďování zpravodajských informací v Lotyšsku a jejich předávání ruským tajným službám, uvedla VDD 6. července.

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.

Litva bude dál vytlačovat migranty od hranice s Běloruskem, přestože začal platit migrační a azylový pakt EU. Oznámil to ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius. Nová pravidla však podle něj prodlouží vyřizování případů lidí, kteří do země vstoupili přes Lotyšsko.

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.

Velitel lotyšských Národních ozbrojených sil oznámil záměr provést širší transformaci armády, včetně přezkumu její struktury. Některé změny by podle pořadu lotyšské televize LTV De Facto mohly být do stávajícího plánu rozvoje armády zapracovány už do letošního podzimu. K tomu by však byla nezbytná funkční vláda.

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.

Pět měsíců před parlamentními volbami se v Lotyšsku po odstoupení ministra obrany rozpadla vládní koalice složená ze tří stran, uvedla agentura DPA. Jen několik dní po ministrově rezignaci jeho levicově orientovaná strana Progresivní oznámila, že nebude podporovat vládu, která tak ztrácí parlamentní většinu.

Estonská vláda uvedla, že očekává, že Kyjev zlepší kontrolu nad svými drony poté, co v posledních měsících došlo k sérii narušení vzdušného prostoru na hranicích pobaltských států.

Podle nejnovějších údajů za rok 2024 jsou sebevraždy v Lotyšsku nejčastější vnější příčinou úmrtí. Znamená to, že si tam život vezme více lidí, než kolik jich zemře při dopravních nehodách. Vysoká je navíc míra sebevražd jak mezi dospívajícími, tak mezi dospělými, uvedl pořad lotyšské televize LTV De Facto.

Na východě Lotyšska se zřítily dva cizí drony. Na místo byly povolány stíhačky v rámci mnohonárodní letecké policejní mise NATO v Pobaltí. Jeden z dronů narazil do skladu ropy v lotyšském městě Rezekne nedaleko ruských hranic. Drony vletěly do lotyšského vzdušného prostoru z ruského území, podle lotyšského ministra obrany Andrise Sprudse je pravděpodobně vypustila Ukrajina, když mířila proti ruským cílům.