Katařané odhlasovali konec „experimentu“ s volbami

Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.

Celkem 90,6 procenta Katařanů se vyslovilo pro zrušení voleb do Poradního shromáždění. „Katařané dnes sklízí plody toho, co zasadili (jejich) předkové – účast ve všeobecném referendu o návrhu ústavních dodatků k trvalé ústavní změně,“ napsal na síti X katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání.

Madžlis aš-šúrá má zákonodárnou pravomoc a schvaluje rozpočet, jeho slovo však nemá žádnou váhu, pokud jde o obranu, bezpečnost či hospodářskou politiku státu, píše agentura Reuters. Moc emíra nyní ještě vzrostla, Katařané stále mohou vybírat zástupce do místních zastupitelstev.

Omezení volebního práva pro beduíny

V posledním referendu v roce 2003 většina obyvatel žádala, aby občané mohli vybírat dvě třetiny členů Poradního shromáždění, změny vešly v platnost v roce 2005. První volby se ale konaly až v roce 2021, tedy rok před mistrovstvím světa ve fotbale pořádaném Katarem. Západ v této souvislosti kritizoval Dauhá za zacházení se zahraničními dělníky i celkově za absolutistický systém vládnutí, připomíná AP.

První volby přitom vyvolaly vlnu protestů mezi některými členy předního kmene, kteří zjistili, že nesmí hlasovat. Nový volební zákon totiž upřel právo Katařanům, jejichž rodina nežila v zemi před rokem 1930. Členové vlivného kmene Al Murrah, jedné z největších beduínských skupin v Perském zálivu s kořeny sahajícími až do východní Saúdské Arábie, v této souvislosti poukazovali na „politickou nerovnost a selektivní občanství“.

„Stáli jsme při vašich předcích, Vaše Výsosti, a stáli jsme při vás v době blokády. Budeme vyžadovat svá práva a svou důstojnost. Žádáme vás, abyste dělal to, co je správné,“ vzkázal tehdy emírovi jeden z členů kmene.

Reuters ale upozorňuje na složité vztahy některých klanů tohoto kmene s rodinou vládnoucí v Kataru, které trvají už desítky let. Někteří členové se dokonce postavili na stranu Saúdské Arábie a jejích spojenců poté, co Rijád v polovině roku 2017 zahájil obchodní a diplomatický bojkot Kataru kvůli údajné podpoře teroristických skupin.

Spolupráce s Katarem je pro Západ významná, protože v zemi působí zástupci radikálních skupin a Dauhá často funguje jako zprostředkovatel. Katar asistoval třeba při chaotickém stažení NATO z Afghánistánu v roce 2021, kdy se moci chopil Taliban. Jako prostředník funguje rovněž mezi Hamásem a Izraelem, píše AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...