Kauzy se týkají i Česka, tedy každého z nás, říká náměstek evropské nejvyšší žalobkyně

Nahrávám video

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřoval v loňském roce případy, ve kterých bylo z unijních peněz vyvedeno asi dvacet miliard euro, řekl náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Laury Kövesiové Petr Klement v pořadu Interview ČT24. Řada případů se týkala také Česka a stát měl na nich tratit miliardy korun. Jako velkou výzvu vidí Klement používání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V reakci na negativní vnímání Úřadu evropského veřejného žalobce v tuzemsku Klement poukázal na to, že se Česká republika k projektu evropského veřejného žalobce sama připojila od samotného počátku. „Nejedná se o nátlak ze strany EU, (...) je totiž na každém státu, zda se k projektu připojí, či ne. Členství je zcela dobrovolné a myslím, že Česko udělalo velmi dobře,“ tvrdí Klement.

„Hlavním úkolem EPPO je chránit finanční zájmy EU trestně-právní cestou,“ vysvětlil náměstek. Úřad, který funguje tři roky, ale chrání nejen evropské peníze, ale i veřejné finance jednotlivých členských států. „Ty kauzy se dotýkají každého z nás,“ podotkl Klement.

Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, korupce či praní peněz, a může za ně stíhat a žalovat. Pokud tedy EPPO zaznamená, že může být poškozován veřejný finanční zájem EU, musí konat.

V praxi má úřad výhodu nadnárodní pohledu a přehledu o tom, co se děje v jednotlivých státech. Případy totiž často přesahují hranice, národní vyšetřovatelé mají omezené prostředky a případ nemohou obsáhnout v celé šíři, vysvětlil náměstek evropské šéfžalobkyně. V EPPO efektivně funguje systém přeshraniční spolupráce, dodal. „Národní vyšetřovatelé jsou velmi rádi, že je někdo vyslyší a případ dokáže rozpracovat do nadnárodní a globální úrovně,“ říká Klement .

Případy se po vyšetření předají zpět národním soudům. „Zatím není evropský trestní soud,“ říká. Tuto myšlenku ale Klement prosazuje, stejně jako vznik evropského trestního řádu. „Ta představa ale není realistická, vyžadovala by změnu základnách smluv a nemyslím, že by evropské státy něco takového chtěly, ale pro praxi by to bylo bezpochyby nejlepší,“ dodává.

I v Česku může vzniknout velká kauza

„Škody způsobené ve všech kauzách, které úřad EPPO vyšetřoval ke konci roku 2023, jsou asi dvacet miliard euro,“ sdělil Klement. Z toho sedmnáct až osmnáct procent všech případů bylo spojeno s krácením DPH ve velkém rozsahu. Největší případ svého druhu v Evropě byla takzvaná operace Admirál. V komplikované kauze krácení DPH a cla se škodou asi 2,2 miliardy euro bylo zapojeno asi 35 jurisdikcí po celém světě, které vyšetřovaly nadnárodní organizovanou skupinu, do které bylo zapojeno asi devět tisíc firem.

V každém členském státě ale může vzniknout takto velká kauza, podotýká Klement. V Česku je prý rozpracováno asi osm nebo devět případů s celkovou škodou okolo sedmi miliard korun. V jedné z nich, která se týká 1,2 miliardy korun, mělo docházet ke zneužívání takzvaného tranzitního režimu pro oběh zboží v rámci EU. To je podle Klementa celoevropský trend. Zboží, které přijde do jednoho členského státu z jiného, je připuštěno do volného oběhu, a clo a daň z přidané hodnoty mají být zaplaceny v jiném členskému státu. Zboží ale zmizí, nikdy nedojde do místa určení a je následně rozprodáno na on-line tržištích za výdělečnou cenu.

Jako velkou výzvu vidí Klement vyžívání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V Interview ČT24 zmínil také své nasazení v Kosovu v rámci mise EULEX, kterou označil za zkušenost na celý život, i dalších zahraničích misích a mluvil také o tom, jak je východní Evropa vnímána v úřadu žalobce, či o kauzách Andreje Babiše (ANO), kterými se EPPO také zabývá. Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...