Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.
Dopisy podle Trumpa dokládají, že „Spojené státy americké souhlasily s pokračováním spolupráce s Japonskem (respektive Jižní Koreou – pozn. red.), přestože mají s Vaší velkou zemí značný obchodní deficit“. Prezident USA zároveň obchodní partnery varuje před překládkou zboží za účelem vyhnout se vyšším celním sazbám.
Připomněl, že pokud budou japonské či korejské společnosti vyrábět v USA, clům se vyhnou. Zároveň jim přislíbil rychlé schválení případných stavebních projektů. Dále oběma vládám pohrozil navýšením celní sazby v případě odvetných celních opatření.
„Pokud si přejete otevřít své dosud uzavřené obchodní trhy Spojeným státům a odstranit svá celní a netarifní opatření a obchodní bariéry, možná zvážíme úpravu tohoto dopisu,“ napsal Trump v závěru listu a dodal, že cla mohou být upravena směrem nahoru i dolů.
Soul podle agentury Reuters oznámil, že s USA v období do 1. srpna zintenzivní obchodní jednání, aby dosáhl vzájemně prospěšných výsledků pro obě země.
Trump později prostřednictvím zveřejněných dopisů oznámil také výši cel uvalených od srpna na dovoz z Malajsie, Kazachstánu a Tuniska, a to rovněž 25 procent, dále z Jihoafrické republiky a Bosny a Hercegoviny 30 procent, z Indonésie 32 procent, ze Srbska a Bangladéše 35 procent, z Thajska a Kambodže 36 procent a z Laosu a Barmy 40 procent. EU a USA v posledních týdnech jednají, ale dohodu dosud neoznámily.
Po Trumpově oznámení americký dolar na devizových trzích posiluje. Proti japonskému jenu dolar kolem 19:15 SELČ přidával zhruba procento na 145,88 jenu za dolar. Dolarový index vyjadřující hodnotu dolaru proti koši šesti hlavních světových měn ve stejnou dobu vykazoval nárůst o 0,42 procenta na 97,59 bodu. Euro vůči dolaru oslabovalo o 0,68 procenta na 1,17 dolaru. Naopak vůči jenu společná evropská měna zpevňovala o 0,42 procenta na 170,90 jenu.
Ohlášení a pozastavení cel
Trump 2. dubna oznámil desetiprocentní základní celní sazbu a k tomu ještě dodatečná cla pro většinu zemí světa, v některých případech tyto sazby dosahovaly až 50 procent. Zpráva znejistila finanční trhy a přiměla amerického prezidenta k pozastavení všech sazeb kromě základního desetiprocentního cla na 90 dní, konkrétně do 9. července.
Americký ministr financí Scott Bessent v neděli televizi CNN řekl, že Trump rozešle dopisy asi stovce menších zemí, se kterými Spojené státy příliš neobchodují. V dopise je upozorní, že budou čelit vyšším celním sazbám, které byly stanoveny 2. dubna. Podle zdrojů agentury Reuters ale mezi těmito subjekty nebude Evropská unie.
Trumpova administrativa vyhlásila úmysl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti, uvedla agentura Reuters. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií.
Obchodní válka, nebo dohoda
Evropská unie potřebuje uzavřít obchodní dohodu, jinak hrozí, že se na její dovoz do USA bude vztahovat clo 50 procent, napsal server The Guardian. „Když Komise zasedne ke stolu se Spojenými státy, aby jednala o obchodu a clech, musí Evropa ukázat sílu,“ nechala se slyšet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Mezi členskými státy bude zásadní otázkou, zda bychom měli dosáhnout dohody za každou cenu, abychom se vyhnuli obchodní válce, nebo zda bychom měli ukázat sílu, pokud dohoda nebude dostatečně dobrá,“ řekl jeden z unijních diplomatů.
List The Washington Post v neděli napsal, že EU pracuje zatím na rámcové dohodě, která by odložila řešení těch nejspornějších otázek před uplynutím lhůty. Tím by se Brusel vyhnul riziku, že Washington začne na dovoz z Unie uplatňovat avizované padesátiprocentní clo.
Jak tvrdá vyjednávání se vedou, poznal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič na schůzce ve Washingtonu. Když rokoval se členy Trumpovy administrativy, kde byl i ministr financí Bessent, vyslechl si, že by Spojené státy mohly dovoz potravin z EU zatížit sedmnáctiprocentním clem. O Evropské unii Trump už dříve řekl, že se ke Spojeným státům chová hůř než Čína.
EU je největší obchodní partner USA
EU jako celek je největším obchodním partnerem Spojených států, objem transatlantického obchodu se zbožím a službami v roce 2024 mezi EU a USA dosáhl 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun). To je 4,6 miliardy eur (přes 113 miliard korun) denně.
Než se Trump v lednu 2025 vrátil do úřadu prezidenta, udržovaly Spojené státy a Evropská unie obecně kooperativní obchodní vztahy a nízké úrovně cel na obou stranách. Průměrná celní sazba v USA činila 1,47 procenta při dovozu evropského zboží, zatímco v EU činilo průměrné clo 1,35 procenta při dovozu amerického zboží, píše server NBC.
Od února je ale Bílý dům ke svému dlouholetému spojenci mnohem méně přátelský. Na dovoz oceli a hliníku z EU platí už teď celní sazba 50 procent, zatímco dovoz aut a jejich dílů podléhá clu 25 procent.
Kdo půjde s BRICS proti USA, dostane dodatečná cla
Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social také napsal, že každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena desetiprocentním clem.
Dvoudenní summit skupiny BRICS v neděli ve společném prohlášení varoval, že zvýšení cel ohrožuje světový obchod. Původní skupinu BRICS založenou v roce 2009 tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Později se k bloku přidala Jihoafrická republika a loni se jeho členy staly Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty. Jihoafrická republika se proti Trumpovu hodnocení BRICS ohradila a vymezila se proti němu i Moskva.
