Klima či digitalizace jsou prioritou. Státy EU a europarlament se shodly na rozpočtu pro příští rok

„Jsem rád, že obě instituce sdílejí stejné priority. Boj s klimatickými změnami, financování vědy a výzkumu a také zajištění toho, aby bylo postaráno o mladé lidi a zmírněn dopad migrace,“ řekl po jednání novinářům státní tajemník finského ministerstva financí Kimmo Tiilikainen.

Členské státy, které většinou usilují o nižší rozpočet než Evropská komise a Evropský parlament, se v září shodly na částkách 166,8 miliardy eur v závazcích a 153,1 miliardy eur v platbách. Parlament se v říjnu sjednotil na požadavku 171, respektive 159,1 miliardy eur. V pondělí byl krajní termín pro dohodu. Pokud by se ji nepodařilo nalézt, Komise by předložila nový návrh.

Podle zástupkyně vyjednávacího týmu EP Moniky Hohlmeierové se poslancům podařilo dosáhnout maximální výše financí pro program výzkumu a inovací Horizont 2020, stejně jako pro program zahraničních studijních pobytů Erasmus.

„(Rozpočet) pomůže vytvářet pracovní místa, reagovat na klimatické změny a podnítit investice po celé Evropě. Investuje peníze do mladých lidí a učiní Evropu bezpečnější. Všechny tyto priority odráží i příští víceletý rozpočet pro období po roce 2020 navrhovaný Komisí,“ poznamenal k výsledku jednání eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, který zároveň vyzval k včasnému schválení dlouhodobého rozpočtu.

I s ohledem na očekávaná dlouhá vyjednávání o penězích na období 2021 až 2027 může mít dohoda velký význam. Pokud by totiž členské státy nedospěly ke shodě na víceletém rozpočtu do konce příštího roku, byl by pro určování objemu unijní pokladny na příštích sedm let rozhodující právě v pondělí dohodnutý rozpočet pro rok 2020. Státy i EP mají nyní dva týdny na to, aby vyjednaný kompromis formálně schválily.