Konec dekády, jež patřila guerillovým vůdcům. Kosované ve volbách podpořili opozici

Nahrávám video

V kosovských předčasných volbách zvítězila opozice. Potvrzují to takřka konečné výsledky. Zatím vedou levicoví nacionalisté ze strany Sebeurčení (Vetëvendosje), kteří mají 25,6 procenta. O necelé procento méně získal středopravý Demokratický svaz Kosova (LDK) expremiéra Isy Mustafy. Naopak propadají strany, které měly dosud podíl na vedení země.

Volby pravděpodobně přivodí konec desetileté éry vlády bývalých guerillových vůdců. Až třetí příčka podle předběžných výsledků voleb patří s 21 procenty Demokratické straně Kosova (PDK), která byla součástí dosavadní koalice.

Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) premiéra Ramushe Haradinaje dostalo 11,5 procenta hlasů. „Přijímáme verdikt lidu. PDK odchází do opozice,“ prohlásil večer šéf hlavní strany končící koalice Kadri Veseli.

Před volbami se spekulovalo o možném spojení obou vítězných opozičních uskupení. Kosovo mohlo mít první premiérku, protože LDK do voleb vedla Vjosa Osmaniová. Sestavením vlády však bude nakonec pověřen lídr strany Sebeurčení Albin Kurti.

„Chci poděkovat všem občanům Kosova za to, že přišli k volbám a volili masově záchranu našeho státu a zabránili dramatu v podobě státního zajetí v Kosovu, které by mělo tragický konec. Nyní otevíráme novou kapitolu pro naši republiku, protože jste to vy, kteří nás dostali sem a do vlády. Je to z větší části vaše výhra než naše,“ uvedl Kurti.

Kurti platil za radikálního levicově orientovaného politika, který se důrazně stavěl proti schválení dohody se Srbskem o samosprávě pro srbskou menšinu na severu Kosova a dohody o vytyčení hranic s Černou Horou. Poslanci jeho strany několikrát dokonce zabránili hlasování vypuštěním slzného plynu do zasedacího sálu.

Snahy o udobření se Srby

Nyní už trochu umírněnější 44letý politik dal ještě před volbami najevo, že je ochotný zrušit stoprocentní clo na dovoz srbského zboží, které loni zavedl Haradinaj s marnou nadějí, že přinutí Srbsko k uznání Kosova. Tento krok kritizují USA a Evropská unie a Bělehrad kvůli němu zmrazil jednání s Prištinou o normalizaci vztahů.

Kurti řekl, že má v úmyslu jednání se Srbskem co nejdříve obnovit, včetně posouzení toho, jak se plní 33 dosud dojednaných dohod. Zrušení celní přirážky na srbské zboží chce podle svých slov vyvážit reciprocitou – jako například, že Srbsko uzná poznávací značky a dokumenty označené Republika Kosovo.

Předčasné volby vypsal prezident Hashim Thaci poté, co 22. srpna poslanci schválili rozpuštění zákonodárného sboru. O 120 mandátů soupeřilo 25 politických stran a koalic. Dvacet poslaneckých křesel je vyhrazeno pro národnostní menšiny, přičemž pro srbskou polovina. 

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah Aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.

  • Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
  • Boje, které si vyžádaly životy tisíců lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
  • V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat a snaží se zachovat si vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
  • Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaci. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...