Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.
„Dohoda je založena na závazku nezvratně a prokazatelně ukončit státní podporu Demokratických sil pro osvobození Rwandy (FDLR) a přidružených milic,“ řekl podle agentury AFP při jednání rwandský ministr zahraničních věcí Olivier Nduhungirehe.
O znění dohody se jednalo tři dny minulý týden se snahou zohlednit politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy obou znesvářených zemí. Dokument obsahuje podle agentury AFP ustanovení o odzbrojení povstaleckých skupin, o respektování územní celistvosti a o „mechanismu koordinace bezpečnosti“.
Rubio prohlásil, že jde o „důležitý moment po třiceti letech války“, kterou prezident USA Donald Trump označil za „jednu z nejhorších válek, jakou kdy kdo viděl,“ píše agentura AP. Rubio hostil šéfy diplomacií obou zemí na ministerstvu zahraničí ve Washingtonu, kde byla dohoda podepsána.
Zásoby nerostů
Šéf Bílého domu má mimo jiné velký zájem na těžbě minerálů v Kongu. Region má velké zásoby tantalu, zlata, kobaltu, mědi, lithia a dalších nerostných surovin, píše Reuters. Bohatý je na ně i východ této východoafrické země, kde právě hnutí M23 vedlo několik měsíců úspěšnou ofenzívu. Suroviny se odtud pašovaly přes Rwandu, Ugandu a Burundi a dále se jejich původ propral prostřednictvím mezinárodních dodavatelských řetězců až například k americké technologické společnosti Apple.
„Podařilo se mi dát je dohromady... A nejen to, získáme pro Spojené státy spoustu práv na nerostné suroviny z Konga,“ řekl Trump na tiskové konferenci před jednáním.
Roli prostředníka sehrál i Katar, který v polovině března hostil v Dauhá rwandského prezidenta Paula Kagameho a jeho konžského protějška Félixe Tshisekediho.
Ačkoliv OSN a západní země viní Rwandu z podpory povstalců na východě Konga, Rwanda toto obvinění popírá. Naopak sama viní sousední Kongo z toho, že poskytlo útočiště členům hutuských milicí, kteří jsou zodpovědní za genocidu z roku 1994, při níž ve Rwandě zemřelo na osm set tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.
Kongo sužuje násilí už od 90. let minulého století. Do bojů je zapojeno přes sto ozbrojených skupin a miliony lidí už kvůli třicet let starému konfliktu přišly o život, píše AP.
