Kontrarozvědka smí sledovat AfD a použít může i odposlechy, rozhodl německý soud

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, se v roce 2020 rozhodl na celostátní úrovni sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle BfV potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Kontrarozvědka později jako takzvaný podezřelý případ označila celou AfD, což následně uniklo do médií. AfD, která je v Německu často označována jako populistická až krajně pravicová, se proti tomu ostře ohradila. Soud se loni v březnu strany předběžně zastal a až do skončení soudního řízení celostátní sledování kontrarozvědce zakázal.

Soud v úterý konstatoval, že ve straně existuje dostatek indicií o skutcích v rozporu s německou ústavou. Podle něj to BfV dostatečně prokázal ve znaleckých posudcích a důkazních materiálech. Ačkoli bylo Křídlo strany formálně rozpuštěno, jeho protagonisté mají ve straně i nadále značný vliv, uvedl soud.

Soud projednával celkem čtyři žaloby proti kontrarozvědce, přičemž AfD uspěla se dvěma: Soud jí dal za pravdu v žalobě proti tomu, že BfV veřejně uvedl, že Křídlo má sedm tisíc členů. Podle soudu pro to není dostatek důkazů. Kontrarozvědce rovněž neprošla klasifikace Křídla jako proudu s krajně radikálními postoji. Soud v této věci sdělil, že toto označení je po rozpuštění Křídla nepřípustné, neboť předmět zkoumání musí formálně existovat.

Naopak neuspěla čtvrtá stížnost AfD, která se domáhala zrušení klasifikace mládežnické organizace strany Mladá alternativa (JA) jako podezřelé z krajně pravicových aktivit. Podle soudu v rámci JA skutečně existují dostatečné náznaky protiústavních snah.

Proces doprovázel velký zájem médií i veřejnosti, soud proto rozhodl z epidemických důvodů slyšení uspořádat v prostorách veletržního střediska.