Kontrola společnosti značně zesílila, komentuje zpravodajka ČT sté výročí čínských komunistů

Nahrávám video

Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.

Čínská komunistická strana ovládá nejen ekonomiku, ale kontroluje i společnost, připomíná zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Její kritici říkají, že je dokonce paranoidní, až posedlá kontrolou společnosti, která se týká opravdu všech složek života. V posledních letech pod generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem značně zesílila. Někteří lidé to přirovnávají až k Maově éře.“

Kontrola se projevuje mimo jiné cenzurou internetu a sociálních sítí. „Nejen to, že cenzura maže některá kritická vyjádření nebo polemiky – v podstatě neexistuje žádná veřejná diskuze – ale jsou to i tvrdé tresty pro lidi, kteří se snaží upozorňovat na některé problémy, jako byla třeba loni pandemie covidu-19, nebo kteří se snaží kritizovat systém,“ dodává Šámalová.

Kontrola podle ní zesiluje i v soukromých firmách, kde strana prostřednictvím svých buněk a kádrů dohlíží na management a zaměstnance. Zesiluje i dohled nad obyčejnými lidmi, například znovu podobně jako za dob Mao Ce-tunga vznikají uliční výbory, které sledují sousedy a donášejí na ně, uvádí zpravodajka ČT.

Strana je elitní klub

Komunistická strana Číny má 92 milionů členů, což na národ, který má 1,4 miliardy lidí, není mnoho, upozorňuje Šámalová. Strana je tak jakýmsi elitním klubem, do kterého musí vstoupit každý, kdo chce ve společnosti něco dokázat. Jejím členem je například i Jack Ma, šéf firmy Alibaba.

Dostat se do strany ale není jednoduché. „Zejména v posledních letech strana přibírá méně členů než dříve, protože generálnímu tajemníkovi se zdálo, že příliš košatí, a nároky na členství jsou přísné. Kandidáti musejí mít nejen skvělé výsledky, ale musejí dělat různé zkoušky a prokazovat znalosti ideologie – marxismu, Maových myšlenek, ale i Si Ťin-pchingových myšlenek,“ vypočítává Šámalová.

Nahrávám video

Analytička Kateřina Procházková v pořadu Horizont ČT24 vysvětlila, že čínská komunistická strana je strana leninského typu. Používá se také termín státostrana, což je strana, která ovládá celý stát. V nové éře tajemníka Si Ťin-pchinga se klade důraz na původní ideály, na marxistickou ortodoxní terminologii, jak ji vykládal hlavně Mao Ce-tung.

„Zločiny, ke kterým došlo za Mao Ce-tunga, patří mezi témata, která jsou pro současné čínské politbyro velmi citlivá. Jakákoliv kritika historických událostí je označována jako nihilismus. Je zde snaha vytvořit jednotnou historickou paměť. Před letošním výročím je přikázáno obyvatelům bedlivě sledovat své sousedy a spolustraníky a reportovat, když se tohoto nihilismu dopustí,“ dodala Procházková.

Strana vyzdvihuje úspěchy

Slavnostní program k výročí strany bude ve čtvrtek hostit náměstí Tchien-an-men, už v pondělí se ale na olympijském stadionu v Pekingu uskutečnila show, která připomněla nejdůležitější okamžiky z historie strany i její hlavní vůdce od Mao Ce-tunga po Si Ťin-pchinga. Problematické úseky dějin, jako byl hladomor, čistky v době kulturní revoluce či krvavé potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men, ale byly vynechány.

„Vedení samozřejmě vyzdvihuje ekonomický zázrak, hospodářský úspěch a to, že vyvedlo lidi z chudoby. Bezpochyby kvalita života v Číně se obrovským způsobem zlepšila, mnoho Číňanů se těší prosperitě, o jaké se jim před třiceti lety ještě ani nesnilo. Kritici ale říkají, že to není zásluha komunistické strany, ale že je to především výsledek obrovské tvrdé práce obyčejných Číňanů,“ dodává Šámalová.

Platí to podle ní především pro migrující dělníky, kteří dělají tu nejhůře placenou a nejtěžší práci a kteří jen za cenu velkých osobních obětí na rodinném a soukromém životě i na svém vlastním zdraví dotáhli Čínu tam, kde je.

„Někteří analytici upozorňují, že to nebylo s pomocí komunistické strany, ale naopak navzdory komunistické straně, protože ona nedělá příliš mnoho, aby podpořila soukromé podnikatele. Kapitál dostávají státní podniky, ale například nevznikl žádný řádný systém úvěrů pro soukromé firmy, takže ony si musejí získávat prostředky velice riskantními půjčkami, a přitom právě soukromé firmy se podílejí na šedesáti procentech čínského HDP a osmdesáti procentech pracovních míst, zaměstnanosti ve velkých městech,“ uzavírá Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...