Korupční aféra v energetice je pro Zelenského velkou výzvou, míní komentátoři

Nahrávám video

Operace Midas bude pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pravděpodobně znamenat dosud největší korupční výzvu, uvedl šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazdera v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může Zelenskyj korupční aféru v energetickém sektoru ustát, ale bude muset naslouchat tomu, jak se k takovým kauzám staví ukrajinská společnost.

Kauza korupce v energetickém sektoru se týká zakázek ve státních podnicích. Podle vyšetřovatelů si měli vysocí představitelé státu říkat o úplatky u zakázek energetické společnosti Enerhoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) o tomto případu informoval v pondělí s tím, že jeho vyšetřovatelé na něm pracovali patnáct měsíců a podnikli více než sedmdesát prohlídek po celé zemi. Operace dostala název Midas. V souvislosti s případem už podali demisi ministr spravedlnosti Herman Haluščenko a ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková.

„Je tam asi přes tisíc hodin nahrávek, které ty protikorupční úřady postupně zveřejnují právě při jednotlivých stáních se zadrženými. (…) Ty ukazují na spoustu náznaků, které mohou ohrozit bud prezidenta Zelenského samotného, anebo jeho nejbližší okolí,“ řekl Pazdera. „Přepisy hovoří o tom, že ti lidé dost často hovořili i o vládních posunech, o jménech velice vlivných lidí, kteří figurují v těch vládních strukturách,“ dodal.

NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí. Skupina měla na úplatcích získat sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). NABU žádná jména podezřelých nezveřejnil, ale Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s věcí napsal, že člověkem, kterého protikorupční úřad popisuje jako hlavního organizátora skupiny, je Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou v minulosti založil Zelenskyj.

Role Zelenského

Podle Šíra má kauza také souvislost s děním kolem snah o okleštění pravomocí protikorupčních úřadů z letošního léta. „Už tehdy se spekulovalo, ty informace vyplynuly na povrch, že tím hybatelem bylo okolí prezidenta Zelenského právě v souvislosti s tím, že NABU vyšetřovalo jeho nejbližší spolupracovníky včetně Mindiče, který je teď na útěku. A zároveň je hlavním figurantem této kauzy,“ podotkl Šír.

Zelenskyj v červenci podepsal zákon, podle kterého měly NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu. Po kritice z domova i ze strany Evropské unie slíbil obnovit nezávislost těchto protikorupčních agentur a následně tak podpisem nového zákona učinil.

Vzhledem k zapojení osob blízkých Zelenskému je jednou z klíčových otázek současné korupční kauzy to, zda a případně do jaké míry o celé věci prezident věděl. Pazderka nepovažuje za pravděpodobné, že byl osobně do kauzy aktivně zapojen. „Myslím, že je natolik zaměstnán válkou a všemi dalšími povinnostmi, že těžko mohl být do té korupční aféry zapleten nějak aktivně, nebo že by ji detailně sledoval,“ myslí si. Poukázal však na to, že informace jsou stále průběžně zveřejnovány a řada okolností není známa.

Ukrajinci podle Šíra vnímají korupci jako velký problém

To, že se Zelenskyj dostává do problémů kvůli svému okolí, označil Pazdera za „zákonitý proces“. „Válka, ta plošná ruská agrese, to je obrovská výzva jeho zemi, ale jak se vždy říká, válka je také nejlepší byznys. A to vytváří obrovské pokušení pro okruh lidi, kteří jsou u moci,“ sdělil. Na druhou stranu ale poukázal na úsilí ukrajinských úřadů v boji proti korupci.

„Je fér říct, že Ukrajina udělala v posledních letech obrovský kus práce na těch protikorupčních úřadech. De facto je to potvrzení i toho, že to funguje. Mluvilo se o tom, že Ukrajina potřebuje ještě jeden, dva, tři velké korupční skandály, aby to otřáslo celým tím systémem. Možná jsme na začátku něčeho, co opravdu naznačí, že tohle, co bylo možné doposud, už možné v té zemi nebude,“ míní Pazdera.

Podle Šíra je korupce vnímána jako velký problém i ze strany ukrajinské veřejnosti. Jeho naléhavost navíc dle něj zvyšuje probíhající ruská válka. „Korupce podkopává důvěru občanů ve stát, ochromuje státní řízení, činí ten stát neefektivním. A to se pak projevuje na té moci a síle, kterou jste schopni postavit té invazní okupační armádě,“ vyjmenoval Šír s tím, že kromě toho mají korupční kauzy negativní dopad také na image Kyjeva v zahraničí.

Na negativní dopady korupce v souvislosti s probíhající válkou upozornil také Pazdera. „Jak říká jeden z mých ukrajinských přátel: Korupce v tomto ultimátním smyslu slova zabíjí. Tyhle věci ukazují na to, že tam potom jde o životy lidí. Ochrana strategických objektů… to jsou fakt kritické věci, kvůli kterým se Ukrajina buď dokáže bránit, nebo nedokáže. A na to pak doplácí konkrétní lidé,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...