Vláda Donalda Trumpa skutečně řeší, jestli by Spojené státy mohly koupit Grónsko. Není to tedy nejapný žert, jak si mysleli někteří dánští politici. Potvrdil to ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Sám prezident prohlásil, že nedávno o takovém kroku jednal, nepovažuje ho však za bezprostřední prioritu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že Grónsko není na prodej a mluví o absurdním návrhu.
„Vyvíjí se to. Díváme se na to,“ prohlásil Trumpův poradce Kudlow v pořadu Fox News Sunday. „Dánsko vlastní Grónsko. Dánsko je spojenec. Grónsko je strategické místo… Jenom říkám, že prezident, který něco ví o kupování nemovitostí, se na to chce podívat,“ uvedl poradce. Grónsko je největší ostrov světa a dánské autonomní území.
Trump následně potvrdil, že nedávno o možnosti koupě ostrova diskutoval. „Myšlenka přišla ne přetřes a strategicky je to zajímavé,“ konstatoval prezident. Zdůraznil však, že to není priorita.
Dánská premiérka Frederiksenová listu Sermitsiaq během návštěvy autonomního území řekla, že ostrov není na prodej a myšlenku označila za absurdní. „Grónsko není dánské. Grónsko patří Grónsku. Silně doufám, že to nebylo myšleno vážně,“ prohlásila politička.
O přání Trumpa, aby ho USA koupily, informoval v polovině tohoto týdne jako první list The Wall Street Journal (WSJ). Dva zdroje obeznámené se situací listu řekly, že Trump o tomto svém nápadu hovořil už několik týdnů. Podle nich jeho poradci nyní čekají na další instrukce, než se rozhodnou, jak vážně by se tím měli zabývat.
Trumpovi se líbí nerostné zdroje a geopolitický význam ostrova
WSJ ve čtvrtek napsal, že Trump se svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam.
O většině vnitřních problémů 56 tisíc obyvatel Grónska rozhodují místní úřady. Zahraniční a bezpečnostní politiku ale řídí Kodaň.
Pro Washington má ostrov nemalý bezpečnostní význam, poznamenal WSJ. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na jeho území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy úspěšně blokují snahy třetích zemí, zejména Číny, prosadit tam vlastní zájmy.
USA už odkoupily Aljašku či Louisianu
Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun).
Vůbec největší obchod se však uskutečnil již v roce 1803, kdy odkoupily od Francie rozlehlé území na středozápadě – oblast, která bývala francouzskou kolonií Louisianou a čítala tyto současné americké státy: Louisianu, Arkansas, Missouri, Iowu, Oklahomu, Kansas a Nebrasku a také části Minnesoty, Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Texasu, Nového Mexika, Colorada, Wyomingu a Montany.
Napoleon Bonaparte nepovažoval oblast za klíčovou, a tak se jí zbavil za nepodstatnou částku. USA za půdu zaplatily celkem 15 milionů dolarů (v roce 2019 by tato suma představovala 265,5 milionu dolarů, tedy zhruba 6,2 miliardy korun). Odkoupená půda zdvojnásobila rozlohu Spojených států, nyní tvoří čtvrtinu celých USA, uvedl německý Welt.
