Kriminalita v městech USA je na úrovni z konce 90. let, Biden chystá omezení zbraní

Nahrávám video

Kriminalita ve velkých amerických městech roste. Podle dat FBI se mezi roky 2019 a 2020 zvýšil počet vražd v USA o třicet procent. Země se tak opět přiblížila k rekordní kriminalitě z konce minulého století. Zbraně proto byly a jsou velké téma pro amerického prezidenta Bidena, krerý připravil konkrétní kroky ve prospěch omezení zbraní. Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech Davida Miřejovského se Biden chce soustředit na boj s kriminalitou ve velkých městech, která je páchána ilegálně drženými střelnými zbraněmi.

Federální prostředky chce americká vláda vynaložit na boj s pašeráky zbraní, které je převážejí z jihu USA do velkých měst na severu, jako jsou New York, Boston, Chicago, Detroit nebo Philadelphia, kde platí přísné zbraňové zákony.

V této fázi chce prezident zaměřit federální agentury na převoz zbraní, respektive rozbití řetězců, které zbraně ilegálně pašují. Dále potom navrhuje posílení financování policejních okrsků a policejního sboru jako takového, aby bylo proti kriminalitě možné bojovat i v samotných městech, řekl Miřejovský.

Záležet bude na tom, jak dopadne pilotní projekt v New Yorku. Nový starosta Eric Adams, mimochodem bývalý policejní důstojník, navrhuje vytvoření kontrolních stanovišť na přístupových bodech ve městě (tunely, mosty, stanice metra a další hromadné dopravy), kde by měly být využity nejmodernější technologie pro odhalování lidí majících u sebe zbraně.

New York má jedny z nepřísnějších pravidel, prakticky až na malé výjimky u sebe nemůžete mít na ulici zbraň. Jak se to však bude řešit v jiných státech a městech, kde je třeba povolené i viditelné nošení zbraně, na to Bílý dům zatím neodpověděl.

Využijeme veškeré dostupné metody, abychom zajistili pro naše obyvatele bezpečí. Od technologií rozpoznávající obličeje po nové přístroje, které dokáží odhalit osoby se zbraní.
Eric Adams
starosta New Yorku a bývalý policejní dústojník

V Portlandu ve státě Oregon dala řada policajtů výpověď, protože nebyli spokojení s tím jak městská rada hodnotila a zasahovala do jejich práce. Na jiných místech USA je ale situace jiná, tam může pomoci například navýšení financování a platů, lepší vybavení a zacvičení do profese. Lidí, kteří mají zájem o práci u policie je v USA dost, jde jim ale v první řadě o podmínky, které jim vytvoří samosprávy, nebo které budou vytvořeny na federální úrovni, pokud Bidenova administrativa uvolní dostatečné financování.

Prezident se vymezil proti části vlastní strany, která po smrti George Floyda žádá omezit financování policejních oddělení. Biden jim naopak slibuje dodatečné prostředky na vybavení i víc příslušníků v ulicích. Úřady mají podporovat jednotlivé komunity a zajistit, aby se mezi lidi nedostávaly ilegálně další zbraně.

Problém pro demokraty: blížící se volby

Důvod, proč o tom prezident mluví, je jednoduchý - blíží se volby do Kongresu, které nevypadají podle průzkumů pro demokraty příliš dobře. Demokratická strana na to musí reagovat, jsou k tomu tlačeni republikány, kteří poukazují na skutečnost, že během vlády demokratů a v jimi spravovaných městech v posledních dvou letech extrémně narůstá počet vražd a obecně kriminalita páchaná střelnou zbraní.

Nahrávám video

V tom, jak se vyvíjí situace ohledně kriminality, má však prezident USA velké pole působnosti a také velkou podporu společnosti. Současně si ale stěžuje, že v Kongresu je mnoho kongresmanů a senátorů, kteří mají napojení na výrobce zbraní nebo střelecké asociace. Ty podle něj jakékoli zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní na celostátní úrovni blokují.

V kongresu je několik klíčových senátorů, kteří by se stali rozhodujícími, kdyby se o takových zákonech hlasovalo. Ti tvrdí, že jsou ochotni přistoupit k nějakým změnám, nicméně Bidenovi lidé se jim už víceméně rok neozvali. Z toho pak mají pocit, že pro Bidena není nějaká legislativní úprava držení či nabývaní zbraní  v současné chvíli prioritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...