Kubánští vězni vyrábí doutníky v podmínkách „moderního otroctví,“ tvrdí zpráva

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Zpráva Prisoners Defenders popisuje „národní a institucionalizovaný systém nucené práce“ ve věznicích po celém ostrově. V rámci tohoto systému jsou trestanci nuceni vyrábět proslulé kubánské doutníky a dřevěné uhlí, které často míří i na evropské trhy. Organizace z těchto praktik viní kubánskou vládu, která se tak snaží podpořit export.

Vyšetřování těchto praktik začalo poté, co zvláštní zpravodaj OSN pro otázky otroctví Tomoja Obokata v loňské zprávě pro Radu OSN pro lidská práva upozornil na problematiku nucené práce vězňů, píše britský deník.

Mezi dubnem a srpnem 2025 tak provedli výzkumníci z Prisoners Defenders rozhovory s třiapadesáti vězni podrobenými nápravné práci ze čtyřiceti kubánských věznic. Respondenti byli vybráni náhodným způsobem z celkové populace asi 90 tisíc vězňů a 37 tisíc osob ve volnějším režimu. Kromě toho výzkumníci provedli na šedesát dodatečných rozhovorů, přičemž všechna zjištění byla externě ověřena Institutem pro výzkum politiky v oblasti trestní justice (ICPR) při Birkbeck University v Londýně.

Všichni dotazovaní uvedli, že byli nuceni pracovat „pod nátlakem, hrozbami, násilím či výhrůžkou odvety“. Devadesát osm procent nemělo potřebné nástroje ani školení, čtyřicet pět procent respondentů pak zažilo fyzické násilí.

Nucená práce je podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) „veškerá práce nebo služba, která je vyžadována od jakékoli osoby pod hrozbou trestu a pro kterou se tato osoba nenabídla dobrovolně“.

Zdroj: Evropská rada

Bez přestávky a reálné mzdy

K nucené výrobě kubánských doutníků dochází například ve věznici Quivicán v provincii Mayabeque, kde se nachází továrna Tabacuba, jejíž výrobky jsou určené přímo na export. V zařízení pracuje čtyřicet vězňů a dva odborníci na tabák, kteří učí trestance základům ruční výroby tabákových produktů.

Vězni zde pracují od pondělí do soboty od půl sedmé do 21. až 22. hodiny. Ve směnách nemají nárok na přestávku ani svačinu. Zatímco dva odborní pracovníci si vydělají až čtyřicet tisíc pesos (asi dva tisíce korun), vězni mají dostávat tři tisíce pesos (150 korun měsíčně).

Tento výdělek je však často pouze teoretický, protože peníze mají být převáděny rodinám vězňů. Ty ale často dostávají nižší nebo žádnou částku. Navíc je výplata podmíněna stanovenými výrobními cíli, které se pohybují od padesáti do sto třiceti kusů doutníků za den na jednoho vězně. Do kvóty se započítávají pouze doutníky, které splňují „exportní kvalitu“.

Tabáková plantáž na Kubě
Zdroj: Reuters/Alexandre Meneghini

Navíc jsou trestanci pokaždé, když opustí pracoviště, prohledáváni strážci. I nejmenší kousek tabákového listu u nich nalezený pak znamená bití, urážky, kruté kázeňské tresty a ztrátu „práce“, tedy návrat do uzavřeného režimu s nejpřísnějšími podmínkami.

„Nikdy jsem nepodepsal žádnou smlouvu. Bylo mi řečeno, že pokud nebudu pracovat, týdny neuvidím slunce – že buď budu makat, nebo skončím v kobce,“ popsal jeden z vězňů své rozhodnutí pracovat v nucených podmínkách.

K nucené práci dochází nejméně v sedmi věznicích

Celkově vyšetřování potvrzuje, že k nucené výrobě doutníků dochází nejméně v sedmi kubánských káznicích. Ročně se díky tomu vyrobí asi 11,7 milionu doutníků, což představuje přibližně 7,5 procenta celkové národní produkce, uvádějí výzkumníci.

Je však problematické určit, jaký podíl exportovaných doutníků pochází přímo z nucené práce, protože trestanci je vyrábějí bez jasného označení. Prezident neziskové organizace Javier Larronda podle deníku The Guardian uvedl, že je těžké zjistit, pod jakými konkrétními značkami se tyto tabákové produkty dostávají ke spotřebitelům.

Organizace však tvrdí, že výroba určená pro globální trh zahrnuje „všechny nejznámější a nejuznávanější značky doutníků“ – například Cohibu, kterou kouřil i revolucionář a dlouholetý kubánský vůdce Fidel Castro.

Nucená práce se má týkat také značky Mareva, jejíž produkty jsou spolu s Cohibou vyráběny ve věznici Boniato. Podle výzkumníků je logické předpokládat, že touto praxí mohou být zasaženy všechny nebo většina kubánských značek doutníků.

„Můžeme pít jen špinavou vodu z koryta“

Vězni na Kubě se podílejí také na výrobě dřevěného uhlí, které je rovněž převážně určeno na export. Podle dostupných dat Kuba v roce 2023 vyvezla uhlí v hodnotě 61,8 milionu dolarů (asi 1,27 miliardy korun), což karibský ostrov řadí na deváté místo mezi exportéry této komodity ve světě. Do produkce byly zapojeny desítky tisíc „běžných“ i několik politických vězňů, píše Prison Defenders.

Hlavními destinacemi pro kubánské uhlí jsou Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a Turecko. Přestože bývá uhlí označováno jako „ekologické“, zpráva Prisoners Defenders upozorňuje, že je vyráběno „ve stavu absolutního moderního otroctví“.

Pracovní podmínky vězňů jsou podle výpovědí extrémně tvrdé. „Abychom vyrobili uhlí, spíme na poli, bez postelí, bez střechy. Musíme si sami stavět provizorní chýše a je nám dovoleno spát jen na balících slámy. Matraci mít nesmíme. Můžeme pít jen špinavou vodu z koryta, odkud pijí krávy na blízké farmě,“ popsal jeden z respondentů.

Organizace Prisoners Defenders dále uvedla, že kubánská vláda „musí být za tyto zločiny pohnána k odpovědnosti“, a zároveň vyzvala k otevření vězeňského systému ostrova nezávislým mezinárodním misím a k zákazu obchodu s produkty vzniklými nucenou prací. „Kubánské věznice nejsou rehabilitačními zařízeními, ale prostory trestu, kontroly a vykořisťování. Jejich strukturální přeměna je dluhem lidské důstojnosti,“ apeluje zpráva.

Prisoners Defenders: Zpráva o nucené práci v kubánských věznicích
(pdf, 2 MB)
Stáhnout

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...