Kurdové v Iráku popřeli průnik milic do Íránu

Kurdské opoziční strany v severním Iráku popřely zprávy o tom, že jejich síly překročily hranici s Íránem. Píše to server BBC News. Několik amerických médií včetně Fox News tvrdilo, že kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v islámské republice.

„Zdroje jsou anonymní, víme velmi málo o tom, jaký by měl být rozsah (operace). Asi je zřejmé, že strategickým cílem bude dále destabilizovat íránský režim a přidělat mu lidově řečeno další vrásku na čele. Musíme si uvědomit, že Írán je multietnická společnost, takže kdyby se podařilo USA vyvolat velké (kurdské) povstání, tak to bude pro režim znamenat velký problém. Je tam ale ohromný potenciál pro nebezpečnou eskalaci a pro to, že se to vyvine v občanskou válku,“ upozornil amerikanista Jiří Pondělíček.

V únoru pět exilových kurdských uskupení včetně Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI) a exilové separatistické skupiny Strana svobody Kurdistánu (PAK) oznámilo vytvoření politické koalice, jejímž cílem je svržení režimu v Teheránu a zajištění práva na sebeurčení. Přestože tato uskupení v minulosti vedla proti íránskému režimu ozbrojený boj, v posledních letech se spíše zaměřovala na politickou kampaň.

Nahrávám video

„Spekulovalo se o tom už nějakou dobu, ostatně o víkendu si americký prezident Donald Trump telefonoval s řadou představitelů některých kurdských milic a frakcí, které jsou sice v Iráku, ale které jsou opozičními frakcemi současnému íránskému režimu,“ popsal zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.

Podle vysoce postaveného představitele íránských Kurdů v úterý hovořil americký prezident Donald Trump s předsedou PDKI Mustafou Hidžrím.

Nahrávám video

Tyto frakce podle Papadopulose fungují propojeně napříč celým regionem obývaným Kurdy, který zahrnuje nejen Írán a Irák, ale také Sýrii a Turecko. Ministr obrany USA Pete Hegseth ještě před několika hodinami hovořil o tom, že americká armáda žádné plány na zapojení Kurdů do války nemá, upozornil dále Papadopulos.

„Některé kurdské frakce už se (ve středu) večer ozvaly, že nejsou součástí války v Íránu,“ pokračoval zpravodaj ČT. To se týká zejména největší kurdské exilové politické íránské strany Kurdská demokratická strana Íránu (KDPI). Neznamená to však, že zprávy amerických a izraelských médií nemohou být pravdivé, doplnil Papadopulos.

Írán i Kurdové zprávy popírají

Íránská tisková agentura Tasním nicméně ve čtvrtek napsala, že její reportéři působící ve třech pohraničních provinciích popřeli zprávy o kurdských ozbrojencích, kteří překračují hranice z Iráku do Íránu.

Prezident částečně autonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání zdůraznil, že kurdský region nesmí být zatažen do žádného konfliktu a podle agentury Reuters popřel, že by kurdská vláda vyslala ozbrojence bojovat po boku USA do Íránu.

Požadavek na bezletovou zónu

Zprávy amerických médií popřely rovněž kurdské opoziční strany v Iráku. „Není to pravda. Nevěřte tomu,“ řekla Háná Jazdánpanáhová ze strany PAK. „Ani jeden z pešmergů se nepohnul,“ zdůraznila. Šest opozičních skupin, které nedávno vytvořily koalici, podle ní koordinuje své plány, ale potřebují, aby jim Američané „připravili cestu“.

„Nejde o hodiny ani dny. Nemůžeme se pohnout, dokud nebude čistý vzdušný prostor. Musí dojít ke zničení skladů zbraní (režimu). Jinak by to byla sebevražda,“ soudí členka PAK. Volá po bezletové zóně, která by zajistila kurdským silám ochranu. „Režim je velmi brutální,“ upozornila. „A nejmodernější zbraní, kterou máme, je Kalašnikov,“ poznamenala.

Papadopulos poukázal na to, že kurdských frakcí a skupin v Iráku, které mají „nevyřízené účty“ se současným íránským režimem, je minimálně pět. Ty mají více než tisíc bojovníků i dostatečnou vojenskou výbavu k uskutečnění této invaze. Nedisponují však takovými počty bojovníků na to, aby mohly čelit íránským revolučním gardám. Podle Papadopulose je počet neúměrný v poměru zhruba deset ku jedné.

„Veškeré plány a analýzy, které unikly do médií, které počítaly se zapojením Kurdů, nikdy nehovořily o nějaké dlouhé, táhlé ofenzivě směrem na Teherán. Spíše se jejich zapojení mělo týkat zaměstnání íránských revolučních gard na západě a severozápadě země,“ dodal Papadopulos s tím, že záměrem mělo být zaměstnání gard „něčím jiným, než potlačováním protestů ve velkých íránských městech“.

Už dříve agentura AFP ve středu informovala, že íránské revoluční gardy zasáhly na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu třemi balistickými střelami základny kurdských protirežimních ozbrojených skupin. Irácké policejní zdroje zase podle agentury Reuters informovaly o tom, že letecký útok zabil jednoho z velitelů Islámského odboje v Iráku, což je zastřešující organizace proíránských ozbrojených skupin v Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 32 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...