Kurz a Kogler představili program rakouské vlády. Je v něm klimatická neutralita i „preventivní vazba“

Nahrávám video

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

V dolní komoře rakouského parlamentu, Národní radě, by měla koalice většinu 97 ze 183 poslanců. Lidovci, kteří jasně vyhráli záříjové volby, mají 71 křesel, zelení, kteří ve volbách skončili čtvrtí, 26 mandátů.

Účast ve vládě musí ještě schválit sobotní kongres zelených. Pokud se tak stane, což se očekává, jmenuje prezident Alexander Van der Bellen kabinet v úterý.

Lidovecký předseda a zřejmý budoucí kancléř Kurz, který by se ve svých 33 letech stal nejmladším předsedou vlády na světě, uvedl, že vyjednaný program dvou velmi odlišných koaličních partnerů představuje „to nejlepší z obou světů“. Šéf zelených a pravděpodobný budoucí vicekancléř Kogler prohlásil, že vláda chce být „vzorem pro Evropu“. 

Dražší létání, levnější vlaky

Vláda chce do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy budou veškeré emise oxidu uhličitého v Rakousku vyváženy například vysázenými stromy. Do roku 2030 by se měl veškerý elektrický proud vyrábět z obnovitelných zdrojů. V klimatickém balíčku opatření budou pro každý sektor stanoveny dílčí cíle, jichž bude zapotřebí dosáhnout.

„Přiměřeně, ale přece“ by se měl například zvýšit ekologický poplatek za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách, zlevnit by naopak měly vlaky. Podpořena by měla být veřejná doprava obecně.

Zvýšit by se měly dotace na solární panely na střechách domů. Země bude nadále důsledným odpůrcem jaderné energetiky.

Zákaz šátků pro dívky do čtrnácti let

Kabinet si vytyčil prioritu v integraci cizinců, kteří v zemi pobývají. Stát bude důkladněji kontrolovat vzdělávací zařízení, především ta islámská, a stejně tak výuku náboženství na školách. Program počítá i se zakázem nošení šátku ve školách pro dívky do čtrnácti let, dosud platil pro školačky do jedenácti let.

Nové povinnosti přibudou rodičům dětí, kteří budou pod hrozbou správních trestů například nuceni chodit na rodičovské schůzky či spolupracovat se zaměstnanci škol.

„Preventivní vazba“ i nižší daně

Vláda hodlá přitvrdit v oblasti bezpečnosti. Zavedena by mohla být jakási „preventivní vazba“ pro osoby, „u nichž skutečnosti odůvodňují předpoklad, že by mohly ohrozit veřejnou bezpečnost,“ uvedl Kurz. Podle webu deníku Der Standard by vazba byla určena především pro potenciálně nebezpečné žadatele o azyl, což je ústavně „diskutabilní“. 

Nahrávám video

Program počítá také s centry pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří čekají na vrácení do země původu. 

Vláda dále slibuje snížení daní a další úlevy pro rodiny s dětmi či nulový rozpočtový schodek. Hodlá také posílit policii či zvýšit transparentnost veřejné správy posílením pravomocí účetního dvora, který kontroluje hospodaření politických stran a některých podniků. Nově bude například dohlížet na všechny podniky, kde má stát nejméně čtvrtinový podíl.

Ve vládě zasedne víc žen než mužů

Kompletní seznam ministrů ještě není oficiálně potvrzen, v nové vládě by však měly mít poprvé početní převahu ženy – ze 17 vládních postů by jich měly zastat devět. Funkci kancléře, jednoho státního tajemníka a devět ministerstev budou mít v gesci lidovci. Zeleným připadnou kromě postu vicekancléře, pod kterého bude spadat jeden resort, tři další pozice ministrů a jednoho státního tajemníka.

Ministrem zahraničních věcí se má stát nestraník Alexander Schallenberg, který tento post zastává již v současné přechodné vládě.

Předchozí Kurzova vláda padla kvůli skandálu svobodných

První rakouská vláda lidovců a zelených vzešla z předčasných voleb z konce září. Rakušané šli k urnám poté, co v květnu padla předchozí Kurzova vláda lidovců a krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Spouštěčem byl skandál kolem videa natočeného před volbami v roce 2017, na kterém budoucí vicekancléř a šéf svobodných Heinz-Christian Strache slibuje údajné neteři ruského oligarchy státní zakázky výměnou za pomoc ve volbách.

Po Stracheho rezignaci prosadili lidovci i odchod jeho stranického kolegy, ministra vnitra Herberta Kickla, což se FPÖ nelíbilo a z vlády stáhla všechny své ministry kromě nestranické šéfky diplomacie. Kurz poté představil rekonstruovanou vládu složenou z lidovců a nestraníků, která měla podle jeho představ dovést zemi k předčasným volbám. Jako první vláda v historii Rakouska však nezískala důvěru parlamentu.

Zemi tak od června řídí historicky první nestranický kabinet s historicky první ženou ve svém čele, bývalou předsedkyní ústavního soudu Brigitte Bierleinovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...