Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
Připomeňme, že 2. června maďarský premiér Péter Magyar uvedl, že mezi Kyjevem a Budapeští pokračují jednání na technické úrovni o jazykových, kulturních a vzdělávacích právech maďarské menšiny na Ukrajině. Diskuze se zaměřují na rozšíření práv národnostních menšin v oblasti školství, kultury a společensko-politického života.
Podle odboru pro národnosti a náboženství Zakarpatské oblastní státní správy se poslední sčítání lidu v regionu konalo v roce 2001. Tehdy bylo zaznamenáno zhruba 150 tisíc příslušníků maďarské komunity.
Místní obyvatelka Emiliia Medvetská uvedla, že v každodenním životě využívá ukrajinštinu i maďarštinu. „Používám vlastně oba jazyky. Doma mluvíme ukrajinsky i maďarsky. Jsou to moje dva rodné jazyky. Nejdřív jsem se naučila ukrajinsky a potom maďarsky. Když jsem venku s přáteli, používáme také různé jazyky, protože jsou mezi nimi Ukrajinci i Maďaři. V současnosti studuji na Zakarpatském maďarském institutu Ference Rákócziho II. Výuka tam probíhá ve třech jazycích: ukrajinštině, maďarštině a angličtině. V univerzitním prostředí tedy používáme všechny tři,“ popsala Medvetská.
Žena říká, že si o jedenácti bodech četla na internetu, nejvíce ji ale zaujala otázka používání jazyků na cedulích. „Žijí tu Ukrajinci i Maďaři. Jsou tu Ukrajinci, kteří nerozumějí maďarsky, i Maďaři, kteří nerozumějí ukrajinsky. Pro obě strany by to proto bylo přínosné, zejména v případech, kdy někdo jedním z těch jazyků nevládne,“ poznamenala.
Místní obyvatelka a učitelka na Zakarpatském maďarském lyceu Tetiana Komoniová říká, že dvojjazyčnost je v její rodině běžná. „V běžném životě mluvím dvěma jazyky, protože polovina mé rodiny mluví ukrajinsky a druhá maďarsky. Kromě toho učím ukrajinštinu na Zakarpatském maďarském gymnáziu, takže ve škole většinou mluvím maďarsky i ukrajinsky. Podle mě je důležité znát oba jazyky, protože některé děti nerozumějí ukrajinsky a jiné zase maďarsky. V naší vesnici lidé mluví hlavně maďarsky, ale učí se také ukrajinštinu,“ sdělila Komoniová.
Další z místních obyvatel Vadym se nechal slyšet, že jeho rodina mluví ukrajinsky, řada obyvatel města ale používá také maďarštinu. „Jsme Ukrajinci, narodili jsme se tady a doma mluvíme ukrajinsky. Chodil jsem do školy s rozšířenou výukou angličtiny, takže jsem se anglicky naučil tam. Protože v Berehovu žije mnoho Maďarů a většina lidí tu maďarsky umí, ovládáme tento jazyk také alespoň na základní úrovni. Nevidím v tom žádný rozpor. Berehovo je mezinárodní město. Žijí tu lidé různých národností a přicházejí sem lidé z jiných zemí. V současnosti tu na lékařské fakultě studují lidé ze Záporoží i cizinci ze Srí Lanky a dalších zemí. S jazyky tedy nemáme žádné problémy,“ popsal.
Komoniová upřesnila, že vyrůstala ve vesnici Mala Dobroň nedaleko Užhorodu a že vícejazyčnost tam podle ní vždy byla součástí každodenního života. „V naší vesnici jsou cedule ve třech jazycích. Některé jsou v maďarštině, jiné dvojjazyčně – ukrajinsky a maďarsky – a další v angličtině. Bakalářskou práci jsem psala o významu jazyků v naší vesnici a zaměřila jsem se právě na tyto cedule. Došla jsem k závěru, že se zde používají všechny tři jazyky,“ poznamenala.
Halyna Ščuková, profesorka katedry geografie a cestovního ruchu Zakarpatského maďarského institutu Ference Rákócziho II., říká, že se se seznamem bodů seznámila, definitivní závěry ale dle ní bude možné vyvodit až po jejich uvedení do praxe.
„Informace, které kolují na sociálních sítích, vyvolávají bouřlivou debatu: Jestli se na tom strany dohodly, nebo ne, zda už to bylo schváleno, či nikoli. V této fázi je těžké říci, jak se to bude v praxi realizovat a jaké konkrétní kroky budou následovat. Každý dobrý nápad lze uskutečnit různými způsoby. Pokud jsem správně pochopila diskuze ve městě, tak cílem je vrátit se k situaci, která existovala před rokem 2014, kdy komunity tvořící v dané oblasti více než deset procent obyvatel mohly studovat ve svém jazyce, komunikovat v něm a skládat v něm zkoušky,“ uvedla Ščuková.
Podle zdrojů Suspilne Ukraine zůstává jedním z bodů, na nichž se strany nedokázaly dohodnout, zastoupení národnostní menšiny ve Verchovné radě Ukrajiny. Tato otázka byla prozatím odložena, Maďarsko však i tak souhlasilo s otevřením prvního klastru jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Článek napsala Hanna Felcanová (Suspilne Ukraine), poprvé byl publikován 10. června 2026 v 23:13 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
