Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov připustil, že Moskva je v případě uvalení dalších sankcí připravena přerušit vztahy s Evropskou unií. I když tento výrok později mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil jako vytržený z kontextu, jeho vyznění potvrdil. Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního politika Alexeje Navalného. Některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění tohoto kritika Kremlu. Otazníky se kvůli sankcím vznáší také kolem plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
„Vycházíme z toho, že jsme připraveni,“ odvětil Lavrov na dotaz novináře, zda Rusko míří k přerušení vztahů s EU. „V případě, že znovu uvidíme uvalení sankcí v některých oblastech, což vytváří rizika pro naši ekonomiku, včetně těch nejcitlivějších sfér, tak ano. Nechceme se izolovat od světového života, ale musíme na to být připraveni. Pokud chcete mír, připravte se na válku,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Mluvčí Kremlu Peskov později uvedl, že novináři vytrhli Lavrovovo prohlášení z kontextu, přesto potvrdil, že hlavní princip ministrových slov platí. „Význam je ten, že to nechceme. Chceme rozvíjet vztahy s Evropskou unií. Ale jestli se EU vydá touto cestou (sankcí), tak potom ano, budeme připraveni,“ poznamenal Peskov k možnosti přerušení vztahů s EU.
Znepokojení z ruských výroků obratem vyjádřilo Německo. „Tato prohlášení jsou skutečně znepokojující a nepochopitelná,“ řekla mluvčí německého ministerstva zahraničí. Upozornila rovněž na to, že šéf diplomacie Heiko Maas sice sankce nevyloučil, ale zároveň zdůraznil důležitost dialogu s Ruskem.
Pod stále větší palbou kritiky se ocitá také rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2. Z 1200 kilometrů dlouhé stavby zbývají dokončit poslední desítky kilometrů, ruská společnost Gazprom očekává, že potrubí zprovozní už letos. Proti je ale Washington, který hrozí sankcemi.
Ředitel německé ekologické organizace DUH Sascha Müller-Kräner zveřejnil dokument, který získal od tajemného prostředníka. Německý ministr financí v něm nabízí americké vládě vyrovnání: pokud Američané umožní dokončení Nord Streamu 2, Berlín nakoupí americký zemní plyn za miliardu eur. „Nabízí se tu peníze z rozpočtu, aniž by se někdo zeptal parlamentu,“ upozorňuje Müller-Kräner.
Plynovod odporuje klimatickým závazkům Německa
Hlasy pro ukončení projektu ale zaznívají i v Německu – z opozice i z části vládní CDU. Sporný je však i ekonomický smysl stavby. „Jenom využití plynovodu by zvýšilo emise Německa o 13 procent. To naprosto odporuje klimatickým cílům, které jsme podepsali v Bruselu,“ připomíná Sascha Müller-Kräner.
Berlín se ale Nord Streamu 2 odmítá vzdát. Spolková země Meklenbursko – Přední Pomořansko se chce americkým sankcím vyhnout právním trikem. Projekt zaštítila ekologickou nadací, kterou přitom platí ruský Gazprom.
