Libanon i Izrael vítají návrh námořní hranice. Delimitace je nutná pro těžbu plynu

Nahrávám video

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

„Pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě,“ řekl agentuře hlavní libanonský vyjednavač Iljás bú Saab s odkazem na amerického zprostředkovatele. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Hulata, který vedl izraelský vyjednávací tým, se k záležitosti vyjádřil podobně: „Všechny naše požadavky byly splněny, změny, které jsme požadovali, byly zahrnuty. Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě.“

Izraelský premiér Lapid později uvedl, že Libanon a Izrael dospěly k historické dohodě o námořní hranici. „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ prohlásil Lapid. Dohoda bude ve středu podle něj předložena ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě, než ji posoudí parlament.

Podle amerického prezidenta Bidena nová dohoda chrání bezpečnostní a ekonomické zájmy Izraele. „Libanonu poskytuje prostor pro využívání vlastních energetických zdrojů,“ prohlásil americký prezident. Podle něj je zásadní, aby „všechny strany dostály svým závazkům a společně pracovaly na implementaci (smlouvy)“. Smlouva otevírá cestu ke stabilnějšímu a bohatšímu Blízkému východu, což snižuje riziko vzniku nových konfliktů, domnívá se americký prezident. V telefonátu s libanonským prezidentem Biden uvedl, že Spojené státy jsou připravené pomoci s řešením problémů, pokud při implementaci vzniknou.

„Vyhýbáme se válce“

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Dohoda by vyřešila územní spor v oblasti, kde Libanon hodlá těžit zemní plyn, a v blízkosti vod, kde Izrael již nalezl komerčně využitelné množství uhlovodíků.

Hizballáh, libanonská politická strana a šíitská milice podporovaná Íránem, pohrozila Izraeli použitím síly v případě, že by začal těžit zemní plyn v blízkosti sporné oblasti dříve, než to bude umožněno Libanonu v jeho námořní zóně. Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované libanonské zdroje píše, že Hizballáh dal nynější dohodě zelenou. Podle jednoho z těchto zdrojů hnutí s podmínkami dohody souhlasí a považuje ji za hotovou věc.

Hochstein vedl poslední týden intenzivní rozhovory poté, co předložil návrh, který byl v té době označován za konečný a jehož cílem bylo urovnat spor o kontrolu nad řadou plynových polí u pobřeží Izraele a Libanonu.

Libanonský prezident Michel Aún už dříve uvedl, že dohoda by neznamenala partnerství s Izraelem. „Vyhýbáme se tím jisté válce v regionu,“ uvedl podle Reuters minulý týden libanonský premiér Nadžíb Míkátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...