Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
Trump při setkání s Aúnem prohlásil, že Libanon byl po celá desetiletí těžce zkoušen a že Spojené státy této zemi v budoucnu pomohou, informuje Reuters. Po schůzce Trump oznámil, že nařizuje své vládě, aby umožnila všem americkým leteckým společnostem létat přímo do Libanonu. Libanonský premiér Naváf Salám to označil za významnou příležitost pro posílení vzájemných vztahů, která může podpořit libanonskou ekonomiku.
„Je to místo a země, s nimiž se zacházelo velmi špatně, a my zajistíme, aby se s nimi zacházelo správně a s úctou, kterou si zaslouží,“ řekl Trump před novináři v úvodu jednání. Později také podle Reuters řekl, že promluví se zástupci teroristického hnutí Hizballáh, pokud o to bude jeho libanonský protějšek stát. Prezident Aún poznamenal, že je načase, aby se Libanon stal stabilní a bezpečnou zemí.
Kancelář libanonského prezidenta po setkání uvedla, že Aún při jednání s Trumpem „zdůraznil naléhavou potřebu úplného stažení Izraele (z Libanonu)“. Podle Aúna se jedná o klíčový krok pro stabilizaci země a posílení suverenity Libanonu nad celým svým územím. Izrael nyní okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje svými bezpečnostními potřebami.
Setkání se uskutečnilo v závěru Aúnovy čtyřdenní návštěvy Washingtonu a je vůbec první mezi Trumpem a libanonským prezidentem. Schůzka se koná na pozadí přímých rozhovorů mezi Libanonem a Izraelem za zprostředkování Spojených států. Zároveň je to první návštěva libanonského prezidenta v Bílém domě od roku 2009.
Do návštěvní knihy Bílého domu libanonský prezident podle agentury AFP po setkání napsal, že pociťuje „hlubokou vděčnost za přátelství prezidenta Trumpa a za podporu, kterou Spojené státy poskytují Libanonu, jeho suverenitě, legitimním institucím a libanonským ozbrojeným silám“.
Izraelský útok
Libanonská armáda v úterý začala podle dřívější dohody s USA přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Libanonské síly ale obvinily izraelskou armádu z palby v blízkosti svých jednotek.
Izraelský útok na libanonské vojáky rozmísťující se v Zaútar al-Gharbíja „může ohrozit realizaci jednotlivých fází rozmísťování v pilotních oblastech,“ uvedla v prohlášení libanonská armáda s odkazem na dohodu.
Podle ujednání má libanonská armáda v takzvaných pilotních zónách zaručit, že tam neobnoví vojenskou přítomnost šíitské teroristické hnutí Hizballáh, proti kterému Izrael bojuje. Teroristické hnutí však dohodu s Izraelem a USA odmítá a negativní postoj má i ke snahám o odzbrojení jeho vojenského křídla. Obává se mimo jiné toho, že libanonská armáda nemá dostatečnou kapacitu na obranu země.
Mluvčí izraelské armády v pondělí potvrdil, že začalo zavádění takzvaných pilotních zón ve spolupráci s libanonskou a americkou armádou, napsala Reuters. Izrael se v úterý k dalšímu postupu nevyjádřil.
Podle amerického ministerstva zahraničí libanonská armáda má přebrat kontrolu nad třemi vesnicemi, včetně obce Frún a Srífá, na jihu od řeky Lítání. Libanonská armáda zahájila akci v pondělí. Součástí dohody je také úplné stažení izraelské armády z jižního Libanonu, přičemž úterní krok je podle agentur první zkouškou tohoto plánu.
Význam znovuzískaného území
Vesnice Zaútar al-Gharbíja se nachází v takzvané nárazníkové zóně, kterou Izrael vytvořil během své pozemní invaze. Toto území zasahuje až deset kilometrů do Libanonu podél celé hranice s Izraelem. Izraelská armáda zde srovnala se zemí desítky vesnic a zničila tamní infrastrukturu, včetně nemocnic, elektráren a vodních čerpadel, jak uvedla Reuters. Desítky tisíc Libanonců, kteří tuto oblast považují za svůj domov, se dosud nemohly vrátit.
Izraelská armáda obsadila část jižního Libanonu v roce 2024, když se rozhořely boje mezi Izraelem a Hizballáhem. Její vojáci tam zůstávají i po uzavření dvou různých příměří. Izraelští vládní představitelé tvrdí, že izraelští vojáci v Libanonu zůstanou do odzbrojení Hizballáhu. Žádné konkrétní datum pro odchod tak nebylo stanoveno. Libanonská vláda tvrdí, že usiluje o úplnou obnovu státní suverenity a rovněž se přihlásila k cíli odzbrojit Hizballáh.
Mírová jednání vyústila 26. června v podpis rámcové dohody mezi Izraelem, Libanonem a Spojenými státy s cílem dosáhnout trvalého míru, a to pět dní poté, co vstoupilo v platnost křehké příměří.
