Lipavský ve Spojených státech podepsal ujednání Artemis. Znamená spolupráci při průzkumu vesmíru

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

„S hrdostí oznamujeme, že Česko podepsalo dohodu Artemis Accords, a připojilo se tak k našim podobně smýšlejícím partnerům v podpoře mírového, kooperativního a udržitelného průzkumu Měsíce a dalších planet. Společně můžeme pro lidstvo a vědu dosáhnout více,“ napsal Lipavský na Twitteru.

„Český vesmírný ekosystém má co nabídnout. Věříme, že tento podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v komunitě Artemis i přímo mezi Českem a Spojenými státy v oblasti kosmických aktivit, včetně těch vedoucích k případnému letu do vesmíru,“ dodal později Lipavský v prohlášení.

Šéf české diplomacie dříve uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025. Součástí programu jsou například Velká Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Za NASA se středečního slavnostního podpisu zúčastnil šéf vesmírné agentury Bill Nelson. „Je to pro nás takové privilegium, že 24. signatářem dohod Artemis je Česká Republika,“ řekl.

Dohody Artemis podle českého ministerstva zahraničí nabízejí bohaté příležitosti pro tuzemský vesmírný průmysl, vědu a výzkum. „Česko má dlouholetou tradici ve vývoji kosmických technologií a výzkumu vesmíru. Podílí se na vědeckých i výzkumných vesmírných misích a komerčních projektech,“ uvedl resort. Připomněl, že Praha je sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má mimo jiné na starosti satelitní systémy, jako je Galileo nebo Copernicus.

Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany zpět na lunární povrch.

Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země než kterékoli jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024. Cesta by měla trvat zhruba deset dní. Přistání na Měsíci je naplánované nejdříve na rok 2025.

„Exkluzivní klub“

Podle šéfredaktora portálu Kosmonautix.cz Dušana Majera je přistoupení ke smlouvě symbolem. „Že Česká republika je přijata do tohoto, řekněme, exkluzivního klubu zemí, které mají společný cíl a postupují stejným směrem,“ vysvětlil. Parametry Artemis Accords jsou podle něj definovány poměrně vágně. „To znamená – nejsou tam žádné striktní předpisy nebo co by z toho vyplývalo pro Českou republiku,“ poznamenal.

Česko se pode něj nicméně může podílet na misích, které vrátí člověka na Měsíc, například prostřednictvím oblasti kosmické dozimetrie. „To je něco, na čem si čeští experti vybudovali v uplynulých letech velice dobré jméno. Například na Mezinárodní vesmírné stanici máme senzory, které neustále měří úroveň radiace, úroveň kosmického záření,“ přiblížil.

Majer také připomněl, že na globální scéně existuje už několik platných smluv, například Kosmická smlouva z roku 1967. Artemis Accords se podle Majera zaměřuje na zdůraznění mírového využívání průzkumu vesmíru. „A stejně tak je tam důležitý bod, který stanovuje, že například významná místa přistání některých kosmických sond by měla být pokud možno co nejvíce chráněna pro budoucí generace, aby byla zachována jejich výjimečnost,“ přiblížil.

Nahrávám video

Lipavský v úterý jednal s Blinkenem také o posílení dvoustranných vztahů, podpoře Ukrajiny nebo spolupráci v indopacifickém regionu. Dále Lipavského čeká několik dalších akcí včetně setkání se zákonodárci, návštěvu ukončí ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...