Macron se snaží zajistit si vliv i po odchodu z čela Francie, tvrdí kritici

Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.

Kritika postupu současného prezidenta přichází z různých částí politického spektra. Národní sdružení (RN) v něm vidí Macronovu snahu zmařit případné budoucí vítězství této krajně pravicové strany. Podle levicových stran prezident oslabuje kontrolní orgány, jejichž úkolem je dohlížet na výkonnou moc nebo ji omezovat. Konzervativci uvádějí, že prezident z nezávislých orgánů dělá prodloužené ruce své strany.

Macronovi spojenci naopak tuto kritiku označují za přehnanou a zcela předvídatelnou. „Je normální, že po dvou funkčních obdobích jsou jmenováni lidé, kteří se těmito otázkami zabývali,“ sdělila podle serveru jedna z prezidentovi blízkých osob. Klíčovými kritérii výběru jsou podle tohoto zdroje odborné znalosti a kompetence, nikoliv politická loajalita.

Zatím nejkontroverznějším Macronovým krokem bylo podle Euractivu únorové jmenování exministryně financí Amélie de Montchalinové do čela Účetního dvora. Tato instituce zodpovídá za kontrolu veřejných výdajů. Kritici poukazují na to, že od dob prezidentství Nicolase Sarkozyho existuje nepsaná tradice jmenovat do této pozice osobnosti z řad opozice, aby se rozptýlily pochybnosti o nezávislosti orgánu.

De Montchalinová po nástupu do funkce avizovala, že se nebude podílet na auditu veřejných financí za rok 2025, aby se vyhnula možnému střetu zájmů. Proti jejímu jmenování se vyslovili opoziční zákonodárci a následovaly právní spory, v nichž aktivisté proti korupci z neziskové organizace Anticor a další podali žaloby napadající toto rozhodnutí. „Kdyby se to stalo v Orbánově Maďarsku, každému demokratovi by z toho vstaly vlasy hrůzou,“ uvedl s odkazem na maďarského premiéra Viktora Orbána profesor práva Paul Cassia, který se na jedné z žalob podílel.

Spojenci prezidenta jsou kandidáty i na další posty

Podobnou kritiku vyvolalo také loňské jmenování Richarda Ferranda, jednoho z Macronových nejbližších politických spojenců, do čela Ústavní rady, tedy orgánu, který rozhoduje o tom, zda jsou zákony v souladu s ústavou.

Nyní se o Macronových spojencích hovoří jako o možných kandidátech na další významné pozice ve státní správě. Možným uchazečem o post ombudsmana je bývalý ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti, do čela Francouzské národní banky by se mohl dostat šéf prezidentského úřadu Emmanuel Moulin.

Podle Euractivu ukazují změny ve vysokých pozicích, že boj o moc po roce 2027 začal v zákulisí, mimo pozornost veřejnosti a volební kampaně. Server píše, že tyto změny ukazují, jak velkou moc ve Francii představují nevolené funkce. Osoby jmenované do vysokých pozic ovlivňují soudní rozhodnutí, dohled nad rozpočtem i správní postupy po celá léta či dokonce desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...