Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí

Nahrávám video

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

„Udělala jsem chybu,“ prohlásila šestačtyřicetiletá Nováková. „Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka. (...) Prosím o odpuštění ty, které jsem urazila, a také oběti, které to mohly vnímat tak, že nejsem na jejich straně,“ dodala.

Nováková se loni na jaře rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených před návštěvou papeže Františka. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova, který pomáhal bývalému šéfovi krýt jeho trestnou činnost. Ředitel byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody.

Bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost rovněž podepsala, v sobotu uvedla, že odstoupí z veřejného života, vzdá se křesla v parlamentu a vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz do Evropského parlamentu.

Čelila tlaku

„Prezidentka celý minulý týden čelila enormnímu tlaku, na základě jejího rozhodnutí a na protest opustilo její poradní sbor několik osobností,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan a dodal, že prezidentka dosud jednoznačně nevysvětlila, proč udělila právě tomuto muži milost. „Nicméně její úřad dočasně převezme předseda parlamentu. Minimálně do té doby, než poslanci zvolí novou hlavu státu, což bude pravděpodobně během března,“ dodal Šilhan.

U sídla prezidentky se v sobotu sešlo kolem 200 lidí, kteří původně chtěli demonstrovat za odchod Novákové. Oznámení o prezidentčině rezignaci účastníci shromáždění přivítali, vyjádřili však názor, že tento krok není dostatečný k zásadní změně Orbánova systému řízení země. „Jsem ráda, že rezignovala, ale myslím si, že takhle se věci nevyřeší. Ona není hlavní zločinec, je třeba se podívat až nahoru,“ uvedla podle agentury AP jedna účastnice shromáždění.

Informace o udělení milosti se podle agentury DPA objevily v médiích až minulý týden. Proti milosti se konalo několik demonstrací. „Ne pedofilii,“ skandoval dav na té páteční. Na začátku této akce lidé uctili minutou ticha památku jedné z obětí, která spáchala sebevraždu.

Také maďarská opozice vyzvala Novákovou, která je spojenkyní a bývalou ministryní premiéra Viktora Orbána, aby odstoupila. Prezidentkou byla od května 2022. Odpůrci Orbánovy strany Fidesz kvůli skandálu obviňují její představitele z pokrytectví, protože vystupují jako ochránci dětí.

Prezidentka v úterý uvedla, že by nikdy nedala milost pedofilovi, a to platí i v tomto případě. „Odůvodnění rozhodnutí udělit milost není veřejné, a proto je přirozené, že každá milost vyvolá otázky a tyto otázky často zůstanou nezodpovězeny. O všech milostech také platí, že jsou svou povahou rozdělující,“ řekla.

Ve snaze zmírnit politické dopady skandálu Orbán, jehož strana Fidesz rozbíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu, předložil parlamentu novelu ústavy zbavující hlavu státu možnosti omilostnit pachatele zločinů na dětech. Nováková slíbila, že novelu podepíše.

Mert Pop, který byl jednou z obětí zneužívání, veřejně vyjádřil zděšení nad milostí a vyzval Novákovou, aby své rozhodnutí vysvětlila. „Bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková je jednou z lidských tváří (vládní strany) Fidesz, které se dalo věřit, že je dobrou matkou pečující o rodinu a umírněnou prezidentkou. Ukázalo se, že tomu tak není,“ řekl AP Pop, který cítí odpovědnost jednat i jménem ostatních obětí a získat odpověď, proč milost získal muž, který napomáhal k jejich zneužívání.

Šéfka opoziční liberální strany Momentum Anna Donáthová uvedla, že vláda se ve skutečnosti o děti nezajímá a že rodina je pro vládní představitele pouze prázdnou frází. Dodala, že maďarská společnost potřebuje silné ženské vzory, ale nikoliv takové, jako je Nováková. Demokratická koalice, další opoziční uskupení, uvedla, že bude usilovat o přímou volbu prezidenta. Šéf parlamentního klubu Fideszu Máté Kocsis uvedl, že Nováková a Vargová učinily „zodpovědné rozhodnutí“, a vyjádřil oběma vděčnost za jejich práci.

Podle agentury APA se už spekuluje o nástupci Novákové. Zmiňován je například ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky či bývalý ústavní soudce, diplomat a ministr László Trócsányi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...