Maďarská prezidentka vyzvala poslance, aby schválili rozšíření NATO. Souhlas přidal finský parlament

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.

„Někteří lidé si myslí, že se jedná o snadnou technickou otázku. Tak to není. Je to složité rozhodnutí s vážnými důsledky, a proto je třeba ho pečlivě zvážit. Můj postoj je jasný: za současné situace je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament učiní moudré rozhodnutí co nejdříve!“ napsala prezidentka na Facebooku.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO. Také finský parlament ve středu schválil návrh zákona o členství země v Alianci, pro bylo 184 poslanců, sedm bylo proti.

Finsko před hlasováním uvádělo, že jeho cílem je dokončit legislativní proces do konce volebního období vlády premiérky Sanny Marinové. Na 2. dubna jsou plánovány v zemi parlamentní volby a Helsinky se chtěly vyhnout případnému politickému vakuu.

Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá například dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území, a Turecko.

Výhrady

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu pohodlnou většinu, minulý pátek sice vyzval své poslance k schválení vstupu Švédska a Finska do NATO, ale současně obvinil obě země z šíření „naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Tvrdil, že je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními stranami, než budou moci o vstupu obou zemí do NATO zákonodárci hlasovat.

Zpravodaj ČT Jan Šilhan vysvětluje, že obě skandinávské země patří k nejhlasitějším kritikům Budapešti kvůli vládě práva. Zároveň se Orbán může snažit dosáhnout ústupků ze strany Evropské unie v otázce čerpání unijních fondů, protože Švédsko v současnosti předsedá Radě EU. „Oficiálně to maďarský premiér zdůvodňuje procedurálními průtahy v maďarském parlamentu,“ komentuje Šilhan.

Někteří poslanci podle Orbána „nejsou příliš nadšení“ ani z možných rizik rozšíření NATO, protože hranice, již Aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o tisíc kilometrů. A záhodno je podle premiéra také brát zřetel na výhrady Turecka, které už členským státem je. Ankara má výhrady zejména vůči Švédsku, které podle ní poskytuje zázemí kurdským separatistům.

Nahrávám video

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí nadále nemůže souhlasit. Stockholm podle něj stále nesplnil své závazky z loňské dohody s Ankarou.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto avizoval, že Maďarsko má v úmyslu poslat kolem 9. března do Finska parlamentní delegaci k jednání o finské žádosti o členství v NATO.

Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v sobotu naznačil, že maďarský parlament by o přijetí Finska a Švédska do NATO mohl hlasovat „někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března“. 

Petříček stále vidí prostor pro vstup obou zemí

Bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že do červnového summitu států NATO už budou oba skandinávské státy členem Aliance. Předpokládá, že právě s blížícím se summitem bude vzrůstat tlak, aby i Turecko odsouhlasilo vstup obou států. 

V souvislosti s Ankarou zmínil možnost, že následky únorového zemětřesení v zemi posunou pozici vlády „s ohledem na potřebu mezinárodní pomoci“. Připomněl také, že Turecko čekají v květnu prezidentské volby a do té doby nebude z různých důvodů spuštěn ratifikační proces. Pokud by měla být volba, že do Aliance vstoupí jen Finsko, nebo žádný stát, tak bude podle Petříčka pro samotné Finsko lepší, když tak jednostranně učiní.

„Ale stále je zde prostor pro jednání, a turecké prezidentské volby mohou také změnit situaci. Minimálně po nich může být pozitivnější atmosféra k tomu, aby k ratifikaci došlo a byl odblokován i vstup Švédska,“ řekl bývalý český ministr v pořadu Horizont ČT24.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...