Maďarsko plánuje přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, tvrdí média

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

K dohodě o přesunu ambasády Netanjahu s Orbánem dospěli v uplynulých dnech, přičemž detaily při intenzivních jednáních doladili ministři zahraničí Izraele Eli Kohen a Maďarska Péter Szijjártó, řekli v pátek deníku Zman Jisrael vysoce postavení představitelé ministerstva zahraničí.

Zdroje, které plánovaný přesun potvrdily, přestěhování maďarské ambasády spojují s Orbánovou snahou pomoci Netanjahuovi k diplomatickému úspěchu v době politické nestability. Izraelský premiér nyní čelí ostré kritice kvůli záměru své vlády prosadit kontroverzní soudní reformu, která oslabí pravomoci justice. Protivládní demonstranti nynější směřování izraelské politiky k vývoji v Maďarsku mnohdy přirovnávají.

Netanjahu má s Orbánem, který je u moci od roku 2010, dlouhodobě blízké vztahy. Po Netanjahuově návratu do premiérského křesla po loňských listopadových volbách se jejich pouto ještě více utužilo a oba se navzájem chválí a hovoří o potřebě prohloubit bilaterální vztahy.

Rozhodnutí ještě nepadlo, říká maďarská prezidentka

Maďarská prezidentka Nováková v pátek během návštěvy České republiky na otázku ohledně případného přesunu maďarského velvyslanectví do Jeruzaléma odpověděla: „V Maďarsku zatím nepadlo rozhodnutí o přesunu našeho velvyslanectví v Izraeli.“

Mluvčí maďarské diplomacie Máté Paczolay tvrzení izraelských médií nepotvrdil ani nevyvrátil. Uvedl, že ministerstvo bude ve všech případech poskytovat ohledně velvyslanectví aktuální informace o případných změnách. Zároveň poukázal na otevření maďarského zahraničního obchodního zastoupení v Jeruzalémě. Mluvčí izraelského ministerstva zahraniční zprávu o přesunu ambasády odmítl komentovat.

Dosud mají velvyslanectví v Jeruzalémě pouze čtyři země

Při návštěvě Izraele v roce 2019 Orbán slíbil, že zřídí v Jeruzalémě obchodní zastoupení s „diplomatickým statusem“. Otevřeno bylo o několik měsíců později. „Je to pro nás velmi vzrušující okamžik, protože je to první evropská diplomatická mise otevřená v Jeruzalémě po mnoha desetiletích a tři maďarští diplomaté budou přiděleni do tohoto úřadu pro obchodní účely,“ řekl tehdy Netanjahu.

„A hned vedle amerického velvyslanectví na vás čeká pozemek,“ dodal premiér a připomněl rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam v roce 2018 americkou ambasádu.

Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě. Maďarská média zatím o údajně chystaném přesunu ambasády informují jen s odkazem na izraelský list.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Za přesun české ambasády do Jeruzaléma se dlouhodobě přimlouval prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...