Maďarský parlament i přes odpor veřejnosti schválil přípravné kroky ke vzniku čínské univerzity

Nahrávám video

Kontroverzní čínská univerzita v Bupadešti je blíž svému vzniku. Maďarský parlament schválil převedení státních pozemků na nadaci, která má pobočku šanghajské vysoké školy Fu-tan stavět. Hlasování poslanců proběhlo i přes odpor veřejnosti, kvůli kterému premiér Viktor Orbán projekt odložil.

Na budapešťských pozemcích chce maďarská vláda do tří let postavit kampus čínské univerzity Fu-tan. Zaplatí jej a půjčí si na to takřka 40 miliard korun – paradoxně od Číny. Opozici, ale i část voličů vládního Fidészu, to v první červnový víkend vyhnalo do ulic.

„Nesouhlasím s posilováním feudálních vztahů naší země s Čínou,“ řekl student Patrik, který se protestu zúčastnil. Finanční prostředky by podle protestujících měly být využity „ke zlepšení vlastních univerzit místo budování čínské“.

Síla domácího odporu ale premiéra Orbána přiměla k nečekanému ústupku. Řekl, že projekt čínské univerzity předloží občanům v referendu. Ale až napřesrok, po volbách. Přesto formální přípravy pokračují. Poslanci už schválili darování pozemků univerzitní nadaci.

Místní samospráva je proti

Liberální primátor metropole Gergely Karacsony už přejmenoval silnice v okolí. K pozemkům, kde měly původně stát studentské koleje, teď vede Dalajlámova ulice, cesta Svobodného Hongkongu nebo Ujgurských mučedníků.

„Obyvatelé Budapešti už se k vládním plánům vyjádřili. Devadesát šest procent jich čínskou komunistickou univerzitu nechce,“ řekl primátor. Čínské ministerstvo zahraničí zareagovalo ostře. „Čínsko-maďarské vztahy se nyní vyvíjejí slibně. Takové chování je opovrženíhodné,“ řekl jeho mluvčí.  

Obavy má ale i starostka 9. budapešťského obvodu Krisztina Baranyiová. „V tomto kampusu by studovaly tisíce IT specialistů, biochemiků a dalších expertů, které by diplomacie a zejména tajné služby Čínské lidové republiky mohly pokládat za své zlaté rezervy v Evropě,“ uvedla.    

Čínský vliv jako problém vidí i západní spojenci Maďarska. Summit NATO Čínu označil za soustavnou systémovou výzvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...