Mariupol se topí v tunách odpadků, městu hrozí epidemiologická katastrofa

Ruskem okupované ukrajinské přístavní město Mariupol je zavaleno tisíci tunami odpadků, které kvůli zničené infrastruktuře není kam odvézt. Oznámil to starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol, v němž panují otřesné hygienické podmínky, je podle něj na pokraji epidemiologické katastrofy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí odhadlo, že od začátku letošní invaze už ruští okupanti způsobili v zemi ekologické škody za více než šest miliard dolarů.

Rusy obsazený Mariupol zaplavily hory odpadu a panují v něm „zcela nehygienické“ podmínky, uvedl Bojčenko. „Mariupol je na pokraji epidemiologické katastrofy,“ citoval ho web listu Ukrajinska pravda.

„Šíří se infekční nemoci včetně cholery a úplavice. Ve všech oblastech se spontánně pohřbívá, kanalizace nefunguje. Chybí pitná voda. K tomu se přidávají hory nevysbíraných odpadků. To vše ohrožuje životy a zdraví obyvatel Mariupolu,“ prohlásil starosta s tím, že tamní lidé tak nyní žijí „v opravdovém ghettu“.

Městská rada oznámila, že ulice Mariupolu zaplavilo devět tisíc tun odpadků. Okupanti je neodstraňují, protože sami zničili městskou infrastrukturu. Od konce zimy se proto odpadky z Mariupolu nikam nevyvážejí, což zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění.

Poradce starosty Petro Andrjuščenko už dříve tento měsíc upozornil, že navzdory slibům okupantů se odpadky ve městě hromadí.

„Jak uvedly okupační úřady Mariupolu, epidemiologická situace je pod kontrolou. Trosky byly odklizeny. Odpadky byly odstraněny z ulic. Moře je čisté. Ale jisté to není,“ citovala jeho ironický komentář na sociální síti Telegram agentura Ukrinform.

Snímek z facebookového účtu mariupolské městské rady
Zdroj: Маріупольська міська рада/Facebook

Mariupol je téměř zničený

Dobytí Mariupolu oznámili ruští okupanti v květnu. Jeho ovládnutí jim umožnilo propojit anektovaný Krym po souši s okupovanými územími na Donbasu, čímž si Rusko zajistilo kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Rusové přístav dobyli po dlouhých bojích a blokádě, kterou Evropská unie nazvala „masivním válečným zločinem“.

Velké pobouření vyvolalo například bombardování porodnice a dětské nemocnice, při kterém přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších sedmnáct osob utrpělo zranění. Ruský nálet zasáhl také divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývala tisícovka lidí. O život podle odhadů přišlo několik stovek osob, agentura AP později informovala až o přibližně šesti stech obětech.

Starosta Bojčenko v červnu uvedl, že infrastruktura města je z devadesáti procent zničená a zdevastována je polovina všech budov. „Opatrná bilance“ podle něj uvádí, že okupanti zabili dvaadvacet tisíc lidí, opravdový počet obětí je ale podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.

Mariupol měl před válkou na 440 tisíc obyvatel, ze kterých jich ve zdevastovaném městě zůstalo okolo sta tisíc. Podle starosty mají jen omezený přístup k potravinám a pitné vodě, na ulicích leží mrtvá těla, některá jsou pohřbívána provizorně; nefunguje kanalizace a šíří se nemoci. Bojčenko označil situaci za humanitární katastrofu.

Škody za miliardy dolarů

Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze už ruští okupanti napáchali ekologické škody za 202 miliard hřiven (přes šest miliard dolarů, více než 160 miliard korun), oznámil ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.

Ukrajinské úřady podle něj dosud zaznamenaly přes dvě stě padesát případů „ekocidy“, tedy ničení ekosystémů, a více než dva tisíce případů poškození životního prostředí.

„Důsledkem války je více než dvě stě tisíc tun nebezpečného odpadu a kovošrotu, každý zničený dům pak představuje padesát metrů krychlových odpadu z trosek,“ dodal podle webu listu Ukrajinska pravda.

Typy zločinů proti přírodě, které na Ukrajině způsobila ruská armáda
Zdroj: Ekodija

Kyjev se bude s Moskvou soudit

Ministr už dříve prohlásil, že Kyjev bude za ekologické škody žádat po Moskvě kompenzace prostřednictvím mezinárodních soudů. „Během uplynulých dvaceti let je toto první vojenský konflikt na světě, při němž byly způsobeny ekologické škody takových rozměrů,“ prohlásil v květnu.

Válka zahájená ruským agresorem zničila celé ekosystémy, připravila divokou přírodu o její přirozené prostředí a kontaminovala půdu v zemi, která patří k hlavním světovým producentům obilí, dodal tehdy.

„Ruské rakety zasáhly naše ropné sklady, tepelné elektrárny, chemické závody – to má rozhodně dopad na životní prostředí. Hoří lesy, jsou ničeny cenné chráněné oblasti,“ popsal Strilec.

Ekologické škody způsobené ruskými okupanty monitoruje také ukrajinská nevládní organizace Ekodija (EcoAction). Na svém webu nabízí interaktivní mapu, která aktuálně eviduje přes tři stovky případů. Vychází z informací médií a lokalizace škod může být jen přibližná, uvádí organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...