Média o triumfu Macrona: Podařilo se odvrátit pohromu, Francie ale nemá vyhráno

Vítězství centristy Emmanuela Macrona je sice určitou nadějí, ale pro řadu lidí byl bývalý investiční bankéř jedinou možností, jak zabránit výhře krajní pravice, proto pro něj bude těžké si Francouze svým programem získat. Tak komentují francouzská média Macronovu výhru. Podle německých listů se podařilo odvrátit katastrofu, i ony ale varují, že prezident může narazit se svými plány v parlamentu.

Francouzi upozorňují, že Macron bude mít co dělat, aby svou politiku obhájil. Odpoledník Le Monde vidí hned několik „důvodů, proč tento úspěch relativizovat“. „Mnoho Francouzů nehlasovalo ,pro‘ kandidáta, ale ,proti‘ krajní pravici,“ uvádí list. Zároveň upozorňuje na to, že rekordní počet voličů, zhruba čtvrtina, se zdržel hlasování nebo úmyslně vhodil neplatné lístky, respektive prázdné obálky.

Pro levicový deník Libération jde o vítězství „pod tlakem“, protože „nízká volební účast, a to navzdory hrozbě Národní fronty, je již projevem nespokojenosti vůči novému prezidentovi“. Podobně to vidí pravicový list Le Figaro – na volbách podle něj ulpěl z poloviny velký stín, když hlasování provázela nejvyšší neúčast od roku 1969.

Lakmusový papírek? Už červnové volby

List poukazuje na to, že v prvním kole měli čtyři kandidáti kolem 20 procent hlasů, respektive že Macrona dělilo od čtvrtého v řadě pouze pět procentních bodů. Le Figaro také uvádí, že nyní čeká Macrona těžká zkouška v podobě červnových parlamentních voleb a varuje, že už od teď nemá žádnou „dobu hájení“.

Komunistický deník L'Humanité uvedl, že „začíná nová bitva“ proti liberální politice avizované novou hlavou státu. Liberální ekonomický deník Les Echos to vidí pozitivněji, když píše o zvolení Macrona jako o „volbě naděje“ s tím, že zvolený prezident představuje „novou tvář Francie - mladou, odvážnou a vítěznou“.

Agentura AFP upozorňuje, že Národní fronta stojí po porážce své šéfky Le Penové v prezidentských volbách před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Agentura citovala náměstka německého ministra zahraničí Michaela Rotha, jenž v televizi ARD řekl, že „nemůže být normální, aby ultrapravicoví extremisté a populisté dosáhli tak silných výsledků“. Pokud Macron v nové funkci selže, „pak bude příštím prezidentem Le Penová, čemuž musíme za každou cenu zabránit,“ varoval náměstek. 

Pro Macrona zvolením vše teprve začíná, píše belgický Le Soir. A ptá se, zda mu vítězství bude stačit k záměru sjednotit zemi. „Malá zpráva pro ty evropské politiky, kterým se po vítězství jejich nového miláčka tak moc ulevilo: Prezident Macron nepřežije léto, pokud bude Evropa dál jen přihlížet vzrůstající nerovnosti,“ varuje deník.

Noční můra se nekoná, píše FAZ

Německo si zjevně značně oddychlo. „Noční můra se nestala skutečností: Pravicová extremistka se nenastěhuje do Elysejského paláce. Západní svět, Evropa byly ušetřeny dalšího politického zemětřesení po brexitu a Trumpovi,“ míní server Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jasné vítězství Macrona, který ve druhém kole hlasování získal téměř dvě třetiny hlasů, je podle něj nadějí.

Zároveň ale deník vyjadřuje přesvědčení, že dosud nejmladší francouzský prezident bude muset vzít v potaz obavy milionů voličů, kteří hlasovali pro Le Penovou, a jejich znechucení politickými elitami. Ptá se také, s kým bude Macron prosazovat svůj proevropský program, když nepatří ani k jedné ze dvou tradičně nejsilnějších stran.

Evropa si oddechla, ale Francie zůstává hluboce rozdělena. Nový francouzský prezident bude při svých plánovaných reformách čelit tvrdému odporu z pravice i z levice.
německý list Die Welt

Němci varují před normalizací Národní fronty

Vítězství Macrona vítá rovněž list Süddeutsche Zeitung, podle něhož výsledek odvrátil katastrofu. „Vítězství jeho vyzývatelky Marine Le Penové by pro zemi a pro EU mělo nepředstavitelné následky. Tato politická katastrofa je odvrácena, Francouzi se v tradici republikánského rozumu rozhodli pro kandidáta středu a umírněnosti,“ stojí v komentáři na webu deníku.

Také on ale upozorňuje na negativa a možné obtíže. Výsledek Le Penové je podle něj výrazný a její Národní fronta je nyní pevnou a běžnou součástí politického systému. „Tato normalizace je nebezpečná,“ konstatuje list.

Podle serveru Spiegel Online má teď Macron pět let na to, aby se mu podařila obnova Francie a záchrana Evropy. Vítězství vůdce hnutí Vpřed! je podle něj začátkem nové éry francouzské politiky.

„Macron nemá mezi Francouzi většinu pro své ekonomické reformy a liberální politiku. To z něj rychle učiní velice nepopulárního prezidenta. Navíc nebude po nadcházejících volbách do Národního shromáždění moci spoléhat na parlamentní většinu. Jeho hodnoty a ekonomický program povedou k ještě větší frustraci mezi Francouzi. Téměř nevyhnutelně Macron prohraje s Marine Le Penovou nebo jiným sociálně-konzervativním kandidátem v prezidentských volbách v roce 2022,“ obává se dánský list Berlingske.

Soudný den zatím odložen

Komentátor Guardianu vidí Macronovo vítězství jen jako dočasnou úlevu. Tím, že porazil Le Penovou, se předešlo nejhoršímu, ale práce na reformách ve Francii i v rámci Evropy jsou stále na obzoru.

„Stejně jako někdo, kdo jen tak tak neutrpěl infarkt, si Evropa může připít na vítězství Macrona. Ale tato sklenice je jen z poloviny plná, a pokud Evropa nezmění své způsoby, osudný den byl pouze odložen,“ upozorňuje komentátor.

Macronovu kouzlu nakonec podlehnou všichni, píše zpravodaj BBC. Připomíná, že bývalý investiční bankéř minulý týden mluvil se členy odborů v továrně na severu země. „Tihle chlapi nenávidí vše, za čím on stojí. Jejich pracovní místa se přesouvají do Polska. A přesto mu naslouchali. Jak řekl nedávno někdo v dokumentu o novém francouzském prezidentovi: Tenhle muž by svedl i kancelářskou židli,“ konstatoval novinář.

Francouzský Trump se nekoná

Komentátorka Telegraphu píše o Le Penové, která podle ní nikdy neměla šanci stát se francouzským Donaldem Trumpem, i když podobně jako on v debatách útočila – ovšem na rozdíl od něj ztrácela body, i když situace byla podobná: v zemi je řada dělníků bez práce, lidem berou práci přistěhovalci, kteří jsou levnější a podobně.

Když Macron vyhrál prezidentské volby ve Francii, potvrdil tak trend, který by měl znepokojovat pravicové populisty – zejména ty, kteří pracují v Bílém domě, míní komentátorka CNN. Vzestup Donalda Trumpa, který měl pomoci k výhře podobným kandidátům, naopak ničí jejich šance na úspěch.

Jeden z důvodů, proč Macron vyhrál, je, že francouzští voliči byli zděšeni z perspektivy volby vlastní verze Trumpa. Le Pen jim příliš připomínala nového amerického prezidenta. 

Podobně to vidí i komentátoři amerického listu The Washington Post. Podle nich narazili pravicové síly, jenž se snaží rozložit Evropu, na tvrdou realitu, a pravděpodobně budou po brexitu a Trumpovi vyloučeny z moci po dlouhá léta. List připomíná, že populisté prohráli rakouské prezidentské volby, nizozemské parlamentní volby a nyní i boj o Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 3 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 8 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.