Média o triumfu Macrona: Podařilo se odvrátit pohromu, Francie ale nemá vyhráno

Vítězství centristy Emmanuela Macrona je sice určitou nadějí, ale pro řadu lidí byl bývalý investiční bankéř jedinou možností, jak zabránit výhře krajní pravice, proto pro něj bude těžké si Francouze svým programem získat. Tak komentují francouzská média Macronovu výhru. Podle německých listů se podařilo odvrátit katastrofu, i ony ale varují, že prezident může narazit se svými plány v parlamentu.

Francouzi upozorňují, že Macron bude mít co dělat, aby svou politiku obhájil. Odpoledník Le Monde vidí hned několik „důvodů, proč tento úspěch relativizovat“. „Mnoho Francouzů nehlasovalo ,pro‘ kandidáta, ale ,proti‘ krajní pravici,“ uvádí list. Zároveň upozorňuje na to, že rekordní počet voličů, zhruba čtvrtina, se zdržel hlasování nebo úmyslně vhodil neplatné lístky, respektive prázdné obálky.

Pro levicový deník Libération jde o vítězství „pod tlakem“, protože „nízká volební účast, a to navzdory hrozbě Národní fronty, je již projevem nespokojenosti vůči novému prezidentovi“. Podobně to vidí pravicový list Le Figaro – na volbách podle něj ulpěl z poloviny velký stín, když hlasování provázela nejvyšší neúčast od roku 1969.

Lakmusový papírek? Už červnové volby

List poukazuje na to, že v prvním kole měli čtyři kandidáti kolem 20 procent hlasů, respektive že Macrona dělilo od čtvrtého v řadě pouze pět procentních bodů. Le Figaro také uvádí, že nyní čeká Macrona těžká zkouška v podobě červnových parlamentních voleb a varuje, že už od teď nemá žádnou „dobu hájení“.

Komunistický deník L'Humanité uvedl, že „začíná nová bitva“ proti liberální politice avizované novou hlavou státu. Liberální ekonomický deník Les Echos to vidí pozitivněji, když píše o zvolení Macrona jako o „volbě naděje“ s tím, že zvolený prezident představuje „novou tvář Francie - mladou, odvážnou a vítěznou“.

Agentura AFP upozorňuje, že Národní fronta stojí po porážce své šéfky Le Penové v prezidentských volbách před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Agentura citovala náměstka německého ministra zahraničí Michaela Rotha, jenž v televizi ARD řekl, že „nemůže být normální, aby ultrapravicoví extremisté a populisté dosáhli tak silných výsledků“. Pokud Macron v nové funkci selže, „pak bude příštím prezidentem Le Penová, čemuž musíme za každou cenu zabránit,“ varoval náměstek. 

Pro Macrona zvolením vše teprve začíná, píše belgický Le Soir. A ptá se, zda mu vítězství bude stačit k záměru sjednotit zemi. „Malá zpráva pro ty evropské politiky, kterým se po vítězství jejich nového miláčka tak moc ulevilo: Prezident Macron nepřežije léto, pokud bude Evropa dál jen přihlížet vzrůstající nerovnosti,“ varuje deník.

Noční můra se nekoná, píše FAZ

Německo si zjevně značně oddychlo. „Noční můra se nestala skutečností: Pravicová extremistka se nenastěhuje do Elysejského paláce. Západní svět, Evropa byly ušetřeny dalšího politického zemětřesení po brexitu a Trumpovi,“ míní server Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jasné vítězství Macrona, který ve druhém kole hlasování získal téměř dvě třetiny hlasů, je podle něj nadějí.

Zároveň ale deník vyjadřuje přesvědčení, že dosud nejmladší francouzský prezident bude muset vzít v potaz obavy milionů voličů, kteří hlasovali pro Le Penovou, a jejich znechucení politickými elitami. Ptá se také, s kým bude Macron prosazovat svůj proevropský program, když nepatří ani k jedné ze dvou tradičně nejsilnějších stran.

Evropa si oddechla, ale Francie zůstává hluboce rozdělena. Nový francouzský prezident bude při svých plánovaných reformách čelit tvrdému odporu z pravice i z levice.
německý list Die Welt

Němci varují před normalizací Národní fronty

Vítězství Macrona vítá rovněž list Süddeutsche Zeitung, podle něhož výsledek odvrátil katastrofu. „Vítězství jeho vyzývatelky Marine Le Penové by pro zemi a pro EU mělo nepředstavitelné následky. Tato politická katastrofa je odvrácena, Francouzi se v tradici republikánského rozumu rozhodli pro kandidáta středu a umírněnosti,“ stojí v komentáři na webu deníku.

Také on ale upozorňuje na negativa a možné obtíže. Výsledek Le Penové je podle něj výrazný a její Národní fronta je nyní pevnou a běžnou součástí politického systému. „Tato normalizace je nebezpečná,“ konstatuje list.

Podle serveru Spiegel Online má teď Macron pět let na to, aby se mu podařila obnova Francie a záchrana Evropy. Vítězství vůdce hnutí Vpřed! je podle něj začátkem nové éry francouzské politiky.

„Macron nemá mezi Francouzi většinu pro své ekonomické reformy a liberální politiku. To z něj rychle učiní velice nepopulárního prezidenta. Navíc nebude po nadcházejících volbách do Národního shromáždění moci spoléhat na parlamentní většinu. Jeho hodnoty a ekonomický program povedou k ještě větší frustraci mezi Francouzi. Téměř nevyhnutelně Macron prohraje s Marine Le Penovou nebo jiným sociálně-konzervativním kandidátem v prezidentských volbách v roce 2022,“ obává se dánský list Berlingske.

Soudný den zatím odložen

Komentátor Guardianu vidí Macronovo vítězství jen jako dočasnou úlevu. Tím, že porazil Le Penovou, se předešlo nejhoršímu, ale práce na reformách ve Francii i v rámci Evropy jsou stále na obzoru.

„Stejně jako někdo, kdo jen tak tak neutrpěl infarkt, si Evropa může připít na vítězství Macrona. Ale tato sklenice je jen z poloviny plná, a pokud Evropa nezmění své způsoby, osudný den byl pouze odložen,“ upozorňuje komentátor.

Macronovu kouzlu nakonec podlehnou všichni, píše zpravodaj BBC. Připomíná, že bývalý investiční bankéř minulý týden mluvil se členy odborů v továrně na severu země. „Tihle chlapi nenávidí vše, za čím on stojí. Jejich pracovní místa se přesouvají do Polska. A přesto mu naslouchali. Jak řekl nedávno někdo v dokumentu o novém francouzském prezidentovi: Tenhle muž by svedl i kancelářskou židli,“ konstatoval novinář.

Francouzský Trump se nekoná

Komentátorka Telegraphu píše o Le Penové, která podle ní nikdy neměla šanci stát se francouzským Donaldem Trumpem, i když podobně jako on v debatách útočila – ovšem na rozdíl od něj ztrácela body, i když situace byla podobná: v zemi je řada dělníků bez práce, lidem berou práci přistěhovalci, kteří jsou levnější a podobně.

Když Macron vyhrál prezidentské volby ve Francii, potvrdil tak trend, který by měl znepokojovat pravicové populisty – zejména ty, kteří pracují v Bílém domě, míní komentátorka CNN. Vzestup Donalda Trumpa, který měl pomoci k výhře podobným kandidátům, naopak ničí jejich šance na úspěch.

Jeden z důvodů, proč Macron vyhrál, je, že francouzští voliči byli zděšeni z perspektivy volby vlastní verze Trumpa. Le Pen jim příliš připomínala nového amerického prezidenta. 

Podobně to vidí i komentátoři amerického listu The Washington Post. Podle nich narazili pravicové síly, jenž se snaží rozložit Evropu, na tvrdou realitu, a pravděpodobně budou po brexitu a Trumpovi vyloučeny z moci po dlouhá léta. List připomíná, že populisté prohráli rakouské prezidentské volby, nizozemské parlamentní volby a nyní i boj o Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 4 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 6 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 hhodinami
Načítání...