Média: Trump testuje limity, začíná období nejistoty

Americký prezident Donald Trump začal ihned po návratu do Bílého domu testovat limity svého úřadu, když podepsal řadu dekretů, které byly okamžitě napadeny u soudů a podle expertů mohou být za hranicemi jeho pravomocí, píší některá americká média. Kritika v tisku zaznívá na pondělní milosti oznámené Trumpem i jeho předchůdcem Joem Bidenem. Evropská média v reakci na inauguraci a první kroky šéfa Bílého domu v úřadu píší, že s Trumpem začíná období nejistoty.

„Do několika hodin od převzetí úřadu Trump hodil rukavici soudům, Kongresu a své roztříštěné opozici, zda si troufnou stát v cestě tomu, co by mohlo být jeho nejtrvalejším dědictvím: radikální rozšíření prezidentské moci,“ napsal zpravodajský server Axios.

Trump podepsal sadu nařízení s cílem „ukončit právo na azyl“ ve Spojených státech a také ústavou garantované automatické přidělování občanství lidem narozeným na americké půdě. Podle deníku The New York Times (NYT) budou některá jeho imigrační opatření čelit složitým soudním sporům, mimo jiné list upozorňuje na plán zapojit armádu do vymáhání imigrační politiky. To je podle deníku pravděpodobně v rozporu se zákonem z 19. století, který „obecně omezuje využívání řadových federálních jednotek pro vnitrostátní policejní účely“.

Deník The Washington Post (WP) napsal, že Trumpovy podpisy spustily vlnu žalob a námitek od politických oponentů, akademiků či aktivistů, podle nichž překročil limity svých pravomocí. Axios v této souvislosti zmiňuje i rozhodnutí nevymáhat zákaz TikToku, „přestože daný zákon prošel s podporou osmdesáti procent Kongresu a jednomyslně jej podpořil nejvyšší soud“. „Místo toho (Trump) podepsal dekret, aniž by se odkázal na jakýkoli právní základ, kterým si přiznal ‚právo‘ najít kupce nebo nakonec aplikaci s čínským vlastníkem zakázat za 75 dní,“ napsal web.

Německá agentura DPA dění, které následovalo po Trumpově inauguraci, popsala jako „tvrdý politický obrat“. Trumpův návrat do Bílého domu německá média popisují také jako „ojedinělý comeback“, ale i jako návrat zdatného vyjednavače a šoumena. Spojené státy se dočkaly „radikální politické změny“, napsal web Deutschlandfunk.

„Trump je ješitný showman. Jeho poslední funkční období ho odhalilo jako politika, který své křehké ego maskuje šikanováním ostatních a který přivedl americkou demokracii na pokraj propasti,“ komentuje staronového státníka britský deník The Guardian.

„S jeho druhým funkčním obdobím, posíleným větší mocí a kompaktnějším ideologickým programem nastává éra nejistoty. To staví Evropskou unii před úkol prohloubit integraci a znovu potvrdit svou vedoucí úlohu,“ píše španělský deník El Mundo.

„Politickým principem Donalda Trumpa je radikální egoismus – jak vnitřní, tak vnější. Evropa mu bude schopna vzdorovat pouze tehdy, pokud si vzpomene na svou vlastní sílu,“ píše ve svém komentáři týdeník Der Spiegel. „Nastal čas nárazu. Asteroid, který Británie – a většina světa – sledovala několik posledních měsíců, konečně udeřil. Donald Trump složil přísahu jako 47. prezident Spojených států,“ píše server Politico.

Nahrávám video

Temný obrázek, nebo poselství optimismu?

Své druhé funkční období Trump zahájil projevem, v němž popisoval USA jako upadající zemi a ohlásil Američanům počátek „zlatého věku“. Podle agentury AP silně připomínal jeho první inaugurační projev z roku 2017, kdy sociální problémy v zemi shrnul jako „americký masakr“ a slíbil, že tento vývoj okamžitě ukončí.

Přirovnání k roku 2017 se objevuje také v deníku NYT, podle kterého tentokrát Trump předložil ještě temnější obrázek dění v USA. „Bylo to zavádějící a neúplné hodnocení země, která má rostoucí ekonomiku, klesající inflaci, zpomalující nelegální imigraci, akciový trh dosahující nových rekordů, nejnižší míru násilné trestné činnosti za několik let a armádu, která se příliš nezapojuje do konfliktů ve světě,“ uvádí list.

Italský deník La Stampa píše, že čtyři roky vlády Donalda Trumpa mohou být velmi dlouhé. Podle komentáře Trump při inauguračním projevu připomínal maďarského premiéra Viktora Orbána a působil jako člověk odhodlaný přetvořit USA v neliberální demokracii. „Trumpův inaugurační projev byl dystopický a mstivý. Byl plný hrozeb a urážek vůči Joe Bidenovi, který seděl jen dva metry od něj. Chvílemi to bylo až surrealistické. Trump vykreslil obraz fiktivní Ameriky jako dekadentního národa a pak prohlásil, že okamžitě vyřeší všechny americké problémy. Okamžitě,“ dodává italský list.

„Mnozí z nás seděli před obrazovkou s pocitem, že jsme se ocitli v časové pasti, a zoufale hledali tlačítko, které by ukončilo noční můru – protože noční můra to je,“ napsal francouzský list Libération o inauguraci. „Tváří v tvář této smutné podívané se zdá, že Evropané, již tak politicky oslabení, v záři reflektorů ztuhli v šoku a bezmoci. Chtějí-li odolat hrozícímu zemětřesení, nezbývá jim než projevit chladnokrevnost, inteligenci a především jednotu,“ píše v komentáři deník.

„Pokud Donald Trump splní sliby, které v pondělí ve svém projevu jako 47. prezident Spojených států pronesl, budou nejen USA, ale celý svět čelit radikálnímu převratu liberálně-demokratického systému, který charakterizuje Západ od roku 1945,“ hodnotí list El Mundo.

Nahrávám video

„Donald Trump označil svůj návrat do Bílého domu za Den osvobození. Jeho nástupní řeč ukazuje: Budou to brutální čtyři roky pro USA a zbytek světa,“ napsal v komentáři německý deník Die Zeit. Podle webu mediální skupiny RND se mýlili ti, kdo očekávali v prvním projevu smířlivost, dočkali se totiž jen otevřených hrozeb. Web Tagesschau ale píše, že aspoň v některých případech by Trump mohl zůstat jen u hrozeb.

Řada německých médií se ovšem shoduje, že Trumpovi nelze upřít jedno: hned v první den začal plnit sliby, které Američanům dal. „Trump plní to, co avizoval, kvůli čemu byl zvolen,“ napsala v komentáři šéfredaktorka nejčtenějšího německého listu, bulvárního deníku Bild, Marion Hornová. „Trumpova Amerika bude jiná Amerika,“ dodala.

Komentátoři deníku The Wall Street Journal (WSJ) naopak ve společném textu Trumpa chválí za „poselství aspirace a optimismu“. Nastupující prezident se podle nich snažil sdělit, že USA byly vždy skvělou zemí a budou ještě lepší, navzdory novým výzvám. „Ale má pravdu v tom, že vláda příliš často není schopná pro Američany plnit stěžejní povinnost, kterou je zajišťovat veřejnou bezpečnost a základní služby, přestože stále narůstá,“ pokračuje komentář.

Bidenovy a Trumpovy milosti

Redakční rada WSJ zároveň kritizuje exprezidenta Bidena za jeho poslední kroky v úřadu, kterými bylo udělení preventivních milostí současným i bývalým činitelům nebo členům své rodiny. Tento bezprecedentní krok Biden vysvětlil obavou, že by se jim Trump chtěl mstít, jakkoli nespáchali žádný zločin. Podle komentátorů WSJ to otupí kritiku na adresu nového prezidenta a jeho rozhodnutí omilostnit stovky lidí, kteří se účastnili nepokojů v sídle Kongresu po jeho volební porážce před čtyřmi lety.

Komentátoři NYT ve svém společném textu označili milosti pro výtržníky, z nichž mnozí ničili veřejný majetek nebo napadali policisty, za „zahajovací projev pohrdání“. „Amnestie vysílá do USA i do světa vzkaz, že porušování zákona ve jménu Trumpa a jeho hnutí bude odměňováno, obzvláště, když vezmeme v potaz i jeho dřívější milosti pro jeho poradce,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...