Mezinárodní měnový fond znovu povede Bulharka Georgievová, neměla protikandidáta

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

„Výkonná rada ocenila silné a energické vedení Georgievové během jejího funkčního období, kdy se vypořádala s řadou velkých globálních otřesů,“ uvedla rada v prohlášení. „V posledních letech pomáhal MMF členským zemím zvládnout několik po sobě jdoucích šoků, včetně pandemie, války i konfliktů a krize životních nákladů,“ reagovala na své zvolení Georgievová.

Ministři financí Evropské unie minulý měsíc schválili Georgievovou na druhé funkční období v čele instituce, čímž prakticky zajistili její zvolení. Evropské země tradičně doporučují výkonného ředitele MMF a Spojené státy doporučují šéfa Světové banky.

Georgievová ve funkci vystřídala Christinu Lagardeovou, která rezignovala, aby se mohla stát šéfkou Evropské centrální banky. Bulharka Georgievová se stala první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stála v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944, a po Lagardeové druhou ženou. Předtím byla Georgievová výkonnou ředitelkou Světové banky a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky.

Georgievová v čele instituce stála v době dvou velkých otřesů globální ekonomiky – krátce po jejím nástupu vypukla pandemie nemoci covid-19, po které v roce 2022 následovala invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hned na začátku svého funkčního období čelila kritice za to, že prosazovala zahrnutí změny klimatu jako faktoru do zpráv o dohledu nad ekonomikou členských zemí a že se zaměřila na rozvíjející se a rozvojové ekonomiky. Měla však zásadní podíl na zajištění velkých půjček pro Ukrajinu. Dohlížela také na reorganizaci rozsáhlého úvěrového programu pro Argentinu.

V roce 2021 Georgievová čelila obvinění, že za svého působení ve Světové bance tlačila na zaměstnance, aby upravovali statistické údaje ve prospěch Číny. Výkonná rada MMF po přezkoumání obvinění vyjádřila Georgievové plnou důvěru.

Cílem MMF je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...