Mise Artemis má za sebou úspěšný start. Tentokrát letí Orion k Měsíci bez posádky, v budoucnu s ní přistane

Nahrávám video

Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa SLS (Space Launch System) s vesmírnou lodí Orion, která má vrátit člověka na Měsíc. Mise Artemis I je bezpilotní, Orion doletí k Měsíci a po 25 dnech se zase vrátí. První let s posádkou k měsíci plánuje NASA na rok 2024.

Ačkoli je provoz mezi Zemí a Měsícem v poslední době poměrně hustý – letos zamířila k přirozenému satelitu naší planety jihokorejská sonda a také americký přístroj, který je součástí přípravy avizované lunární orbitální stanice – je mise Artemis I výjimečná. Měla by být předstupněm pilotovaných letů, které by měly vyvrcholit návratem lidí na Měsíc více než po půlstoletí.

Raketa SLS (Space Launch System), která nese vesmírný modul Orion, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v 1:47 místního času (tedy 7:47 středoevropského času) a zhruba po deseti minutách dosáhla zemské orbity. Předtím se od třímetrového Orionu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

Nahrávám video

Start sledovalo asi 15 tisíc diváků přímo na mysu Canaveral a tisíce dalších na plážích a silnicích v okolí vesmírného střediska. Diváci přišli také k dalším zařízením NASA v Houstonu v Texasu a v Huntsville v Alabamě. „Jsme součástí něčeho naprosto výjimečného, prvního startu Artemis, prvního kroku k návratu naší země na Měsíc – a cestě dál na Mars,“ komentovala vzlet ředitelka startu mise Artemis Charlie Blackwellová-Thompsonová.

Artemis I odstartovala až na třetí pokus. Poprvé měla startovat 29. srpna, podruhé 3. září, ale pokusy byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům. I třetí pokus provázely potíže a SLS se vznesla s třičtvrtěhodinovým zpožděním. Technici museli opravit netěsnící ventil a také vyřešit ztrátu signálu z radarového stanoviště.

Cílem Artemis I je dostat se na orbitu Měsíce a vrátit se na Zemi. Orion by měl podle plánu přistát 11. prosince do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Modul při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce. Bude to dosud největší vzdálenost, kam vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádku doletělo.

Artemis I je hlavně testovací mise, na které chce NASA vyzkoušet raketu SLS, loď Orion a její tepelný štít, ale i fungování řídicího střediska na Zemi a vylovení modulu Orionu.

Příští mise Artemis II by již měla být pilotovaná, NASA s ní počítá na rok 2024. Tato posádka by ještě měla jen proletět kolem Měsíce, o rok později by již měli na jeho povrch vystoupit dva členové posádky Artemis III.

Celý program nazvaný Artemis – což byla v řecké mytologii sestra Apollónova – kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Podle agentury Reuters dosáhly dosud náklady na vývoj rakety SLS a lodě Orion, které vyvíjejí Boeing a Lockheed Martin, 37 miliard dolarů. Do roku 2025, kdy by měla přistát první pilotovaná mise na Měsíci, to bude 93 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...