Moldavsko chvátá, aby zaplatilo Gazpromu neuhrazenou částku. Jinak hrozí odstřižení od plynu

Nahrávám video

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Mnohé domy v Moldavsku jsou už od doby Sovětského svazu závislé na ruském plynu. Jeho dodávky byly samozřejmostí. To už ale nyní neplatí. Obyvatelé budov se proto obávají mrazivé zimy.

Například Maria Maguová má plynový sporák, bojler a na ruské surovině závisí i vytápění jejího bytu. Dovede si jasně představit, co by se stalo, kdyby se dodávky přerušily. „V takovém případě ztratím možnost si vařit a přijdu o teplou vodu. Uprostřed zimy budu ve studeném, nevytápěném bytě,“ vykresluje obyvatelka Kišiněva. 

Parlament dlužnou částku pokryje

Gazprom zdražil v říjnu plyn pro moldavského odběratele o více než čtyřicet procent. Moldavská firma Moldovagaz částku neuhradila a Gazpromu stále dluží. Dluh tak bude muset zaplatit stát.

„Parlament bude hlasovat ve druhém čtení o změně rozpočtu a vyčlenění sumy 1,7 miliardy lei. Peníze budou k dispozici,“ řekl k tomu moldavský ministr infrastruktury a místopředseda vlády Andrei Spînu.

Moldovagaz je společná rusko-moldavská společnost založená Gazpromem, moldavskou vládou a ministerstvem průmyslu Podněstří.

  • Gazprom se koncem října dohodl s Moldavskem na prodloužení smlouvy o dodávkách zemního plynu o pět let. Platnost smlouvy vypršela na konci září. Jednání o jejím prodloužení komplikovaly neshody kolem ceny plynu i dluhů za dřívější dodávky a Moldavsko se během rozhovorů kvůli obavám z nedostatku energie dokonce rozhodlo vyhlásit stav nouze.
  • V pondělí 22. listopadu Gazprom varoval, že kvůli neuhrazené platbě by mohl během 48 hodin přerušit dodávky do Moldavska.
  • Zdroj: ČTK

Ceny plynu vzrostly, když vypršela předchozí smlouva Moldavska s Ruskem. Rusové se pak začali domáhat splacení všech starých dluhů. Podle Kišiněva žádali zveličené částky. Obě strany spor nakonec překonaly a shodly se na zlevnění plynu. Účet za říjen ale zatím zůstává neproplacený. A ruská firma si stěžuje na nespolehlivého partnera.

„Gazprom se rozhodl podepsat smlouvu s moldavskou stranou prakticky ve formě, kterou si přála. Ale s jedním důležitým bodem: že Moldavsko bude hradit včas naprosto všechny platby,“ zdůraznil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. 

Moldavští politici přiznávají, že díky nové smlouvě budou odebírat plyn pod tržní cenou. Zároveň se ale někteří domnívají, že se ruské nabídky zhoršily po zvolení prozápadní prezidentky a vlády. „Kreml chce potrestat Moldavany, že hlasovali proti straně nakloněné Rusku. Je to čirá politika,“uvedl bývalý poradce moldavské prezidentky pro energetiku Sergiu Tofilat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v říjnu prohlásil, že Moskva využívá zemního plynu k zastrašování Moldavska, informovala v této souvislosti agentura ČTK. 

Co vše může za vysoké ceny plynu

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vidí v pozadí sporu porušení kontraktu z moldavské strany. „Pokud by se Gazprom rozhodl odstřihnout dodávky jen tak, poškodilo by to jeho pověst spolehlivého partnera a zkomplikovalo by to dlouhodobé projekty, jako například schválení plynovodu Nord Stream 2.“

Pokud jde o současné vysoké ceny zemního plynu, vidí za tím analytik více faktorů. Za hlavní považuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Letošní silné oživení poptávky oproti loňskému roku přineslo nedostatek plynu v Asii i Jižní Americe. Rusko také dodává ve velkém do Číny. K tomu se přidala i geopolitická nestabilita v severní Africe, konkrétně v Maroku a Alžířsku. Jako dlouhodobý faktor pak působí politika Evropské unie a její příklon k bezemisním energetickým zdrojům. „To se projevuje ve vyšších cenách energetických komodit, protože se zdražují ceny emisních povolenek,“ dodal Pfeiler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...