Morawiecki po jednání s Fialou: Wagnerovci představují hrozbu pro východní křídlo NATO

Nahrávám video

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

„Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki.

Varšava v tomto kontextu sdělila, že očekává ruské provokace a že do oblasti poblíž běloruského města Brest, které leží na hranici s Polskem, vysílá vojáky. Podle telegramového kanálu spojeného s wagnerovci se do Běloruska přesouvá či se již přesunulo na 10 tisíc členů této žoldnéřské skupiny. 

Nahrávám video

Shoda v otázce nelegální migrace

Osmého mezivládního rokování se v Katovicích zúčastnili zástupci ministerstev zahraničí, obrany, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství, financí, dopravy, pro místní rozvoj a pro vědu, výzkum a inovace.

Ministři jednali také o dopadech zvýšených dovozů zemědělských produktů z Ukrajiny, o emisní normě Euro 7, o českých zkušenostech z loňského předsednictví v Radě Evropské unie nebo o spolupráci ve vědě a výzkumu.  

Česko a Polsko jsou jednotné například v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině. Fiala sice nedávno kritizoval polské rozhodnutí nepodpořit reformu migračních pravidel EU, ale v Katovicích uvedl, že Česko a Polsko se ve snaze čelit nelegální migraci navzdory rozdílům ve strategii ohledně migračního paktu shodují.

„Jsme přesvědčeni, že nelegální migraci je potřeba řešit ještě před hranicemi EU,“ pokračoval Fiala. S návrhem nových migračních pravidel se podle něj podařilo dosáhnout pokroku. Zmínil azylové řízení na hranicích, zabránění volnému pohybu nelegálních migrantů na území členských států, snahu o lepší ochranu vnějších hranic EU či spolupráci se třetími zeměmi v potírání nelegální migrace.

Morawiecki: Nikdo nerozumí solidaritě lépe než Poláci a Češi

Evropský parlament podle Fialy přichází s mnohem liberálnější a otevřenější migrační politikou, což česká vláda nevidí ráda. Česko podle ministerského předsedy patří ke skupině zemí, jako jsou Dánsko či Rakousko, které chtějí problém nelegální migrace řešit mnohem intenzivněji než dosud mimo území EU.

Podle Morawieckého nikdo nerozumí solidaritě lépe než Poláci a Češi. „Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ukázaly opravdovou solidaritu a vzaly na sebe břemeno ve snaze zamezit humanitární katastrofě,“ míní polský premiér. Podle Fialy je nutné přesvědčit další evropské země a orgány, že mají situaci Česka a Polska více vnímat a poskytnout větší pomoc.

Také Morawiecki hovořil o potřebě dodatečných prostředků na náklady s přijetím ukrajinských uprchlíků a také o tom, že v nových migračních pravidlech nesmí být nerovnováha a diskriminace. „Trest za nepřijatého ilegálního imigranta je 20 tisíc eur a za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku,“ poznamenal.

Energetika a dopravní propojení

Na mezivládní konzultaci se hovořilo také o bezpečnostních otázkách, o energetice (například plynovodu Stork II), o rozvoji jaderné energetiky, ale také o dopravní infrastruktuře.

Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do Česka. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Termín zprovoznění v roce 2026 zůstává podle něj nezměněn. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.

„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ upozornil Fiala.

První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. 

Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.

Důležitým tématem byla podle Fialy dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.

Fiala mluvil o silných vztazích a spolupráci v EU i NATO

Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států EU v některých otázkách. Evropská unie je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.

Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery - v EU, v NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ zdůraznil. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.

Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.

Rychlejší přeprava obilí z Ukrajiny do zemí mimo EU

Fiala na brífinku zároveň apeloval na co nejrychlejší přepravu obilí z Ukrajiny do zemí mimo EU. Po odstoupení Ruska od černomořských obilných dohod je podle něj nutné umožnit co nejrychlejší zprůchodnění koridorů.

Moskva v pondělí informovala, že pozastavuje svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí ujednání zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné ochrana nákladních lodí připlouvajících do tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorsku a Južneho – nebo z nich vyplouvajících.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

„Rusko dál ničí infrastrukturu Ukrajiny a ničí také infrastrukturu na vývoz obilí z Ukrajiny, odstoupilo od obilné dohody a znovu ohrožuje potravinovou bezpečnost světa, lidí v Africe a na Blízkém východě. Ale samozřejmě to má také konkrétní dopady na středoevropské země,“ zakončil Fiala.

Česko-polské schůzky jsou pozitivní, shodli se Kolovratník s Decroix

„Vzhledem k tomu, že Polsko je naším sousedem, a k tomu, v jaké době se nacházíme, tak jednoznačně převažují pozitiva, protože hledat spojence má být cílem politiky,“ hodnotila česko-polské jednání pro Události, komentáře členka zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Eva Decroix (ODS).

Setkání ve formátu mezivládní konzultace se konalo celkově poosmé, podruhé během působení současného kabinetu.

„Polsko je logicky náš velký soused, máme s ním velmi dlouhou hranici. Když v tématech s Polskem najdeme společnou řeč, tak naše síla v Bruselu, Evropě je najednou mnohonásobně vyšší. Takže pozitiva převažují, ale bohužel tam cítím řadu nevyřčených otázek a potenciálních problémů v ohledu kompatibility ve V4, která se bohužel této vládě moc nedaří,“ míní místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) s tím, že nepanuje shoda například na migračním paktu.

Podle Decroix je přirozené, že Česko chce řešit se zbytkem V4 v první řadě blízká témata. „Na prvním místě je to energetika, propojovat dálnice na druhém místě, hledat společná témata, která se nás týkají ve vztahu k Ukrajině, uprchlická krize. Ano, můžeme mít možná odlišné strategie v otázce migrace, ale stále jsme dva státy, které jsou velmi dotčené uprchlickou krizí,“ upozornila poslankyně s tím, že je dobré žádat v EU podporu na uprchlíky společně.

Některá témata je naopak obtížné otvírat, jako je otázka právního státu či protipotratová politika Polska. Stejně je ale třeba při setkáních dát šanci tomu nalézt společnou cestu, míní Decroix.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 7 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.