„Možný začátek diplomatických jednání,“ říká Maduro po hovoru s Trumpem

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

„Hovořil jsem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Mohu říci, že rozhovor proběhl v uctivém tónu, dokonce bych řekl, že byl srdečný,“ prohlásil Maduro ve středu večer tamního času ve veřejnoprávní televizi. „Zajdu ještě dál – pokud tento telefonát znamená, že se blížíme dialogu se vzájemným respektem mezi našimi zeměmi, pak dialog je vítán, diplomacie je vítána, protože my budeme vždy usilovat o mír,“ dodal Maduro.

Trump v neděli potvrdil dřívější zprávy amerických médií, že s Madurem hovořil. Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na své zdroje napsala, že americký prezident v telefonátu, který se uskutečnil 21. listopadu a trval necelých patnáct minut, Madura vyzval, aby do týdne s rodinou opustil zemi.

Maduro údajně Trumpovi sdělil, že je ochoten Venezuelu opustit, pokud on i jeho rodina získají plnou právní amnestii včetně zrušení amerických sankcí a zastavení vyšetřování Mezinárodním trestním soudem kvůli zločinům proti lidskosti vůči opozici. Trump většinu těchto žádostí podle Reuters odmítl.

O víkendu Trump varoval, že vzdušný prostor nad Venezuelou bude zcela uzavřen, a tento týden oznámil, že Spojené státy už brzy zahájí pozemní operace proti drogovým kartelům v Latinské Americe.

Ve středu Trump na dotaz novináře v Oválné pracovně Bílého domu, zda "nátlaková kampaň" na Madura zabírá, odvětil: „Jestli to zabírá? To není nátlaková kampaň, je to mnohem víc, řekl bych. (...) Mluvil jsem s ním krátce, řekl jsem mu jen pár věcí. Uvidíme, jak to dopadne,“ dodal Trump. Popřel také spekulace, že s Madurem od té doby hovořil znovu.

Spojené státy Madura neuznávají jako právoplatného prezidenta Venezuely. Podle amerických úřadů je Maduro jedním ze šéfů zločinecké organizace Kartel sluncí, kterou USA označují za teroristickou. Na Madura americká justice vypsala odměnu ve výši 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).

Někteří analytici v minulosti pochybovali, zda Kartel sluncí skutečně existuje. Podle nich se jedná spíše o prolínání mezi organizovaným zločinem a představiteli současné venezuelské autoritářské moci. Existenci kartelu zpochybnil i kolumbijský prezident Gustavo Petro.

„Výzkumy prokázaly, že se nejedná o kartel v pravém slova smyslu,“ uvedl v minulosti také server France 24. Spíše se má jednat o neformální síť jednotlivých, často soupeřících drogových struktur uvnitř venezuelského státu. Některé osoby spjaté s režimem sice údajně mají vazby na pašování drog, nejsou však organizovány do jedné hierarchické skupiny.

USA mají nyní v karibské oblasti největší nasazení armádních lodí a vojáků za několik desetiletí a od září tam americká armáda útočí na plavidla, která podle ní pašují drogy. Při jednadvaceti takových útocích američtí vojáci zabili 82 lidí, které Pentagon označil za narkoteroristy, aniž by ale pro to předložil důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...